<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
	<id>https://vanipedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=CS%2FPrabhupada_0087_-_Z%C3%A1kon_hmotn%C3%A9_p%C5%99%C3%ADrody</id>
	<title>CS/Prabhupada 0087 - Zákon hmotné přírody - Revision history</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://vanipedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=CS%2FPrabhupada_0087_-_Z%C3%A1kon_hmotn%C3%A9_p%C5%99%C3%ADrody"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://vanipedia.org/w/index.php?title=CS/Prabhupada_0087_-_Z%C3%A1kon_hmotn%C3%A9_p%C5%99%C3%ADrody&amp;action=history"/>
	<updated>2026-11-17T03:11:55Z</updated>
	<subtitle>Revision history for this page on the wiki</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.45.3</generator>
	<entry>
		<id>https://vanipedia.org/w/index.php?title=CS/Prabhupada_0087_-_Z%C3%A1kon_hmotn%C3%A9_p%C5%99%C3%ADrody&amp;diff=404102&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vanibot: Vanibot #0023: VideoLocalizer - changed YouTube player to show hard-coded subtitles version</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://vanipedia.org/w/index.php?title=CS/Prabhupada_0087_-_Z%C3%A1kon_hmotn%C3%A9_p%C5%99%C3%ADrody&amp;diff=404102&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-10-15T00:04:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vanibot #0023: VideoLocalizer - changed YouTube player to show hard-coded subtitles version&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 00:04, 15 October 2018&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l7&quot;&gt;Line 7:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 7:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Category:CS-Quotes - in USA]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Category:CS-Quotes - in USA]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- END CATEGORY LIST --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- END CATEGORY LIST --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-deleted&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;!-- BEGIN NAVIGATION BAR -- DO NOT EDIT OR REMOVE --&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-deleted&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{1080 videos navigation - All Languages|Czech|CS/Prabhupada 0086 - Proč existují rozdílnosti?|0086|CS/Prabhupada 0088 - Studenti, kteří se k nám přidali, získali zkušenosti nasloucháním|0088}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-deleted&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;!-- END NAVIGATION BAR --&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK--&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK--&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;div class=&amp;quot;center&amp;quot;&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;div class=&amp;quot;center&amp;quot;&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l15&quot;&gt;Line 15:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 18:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- BEGIN VIDEO LINK --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- BEGIN VIDEO LINK --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{youtube_right|&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;GJ-ntP22Hrw&lt;/del&gt;|&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;The Law of Material Nature &lt;/del&gt;- Prabhupāda 0087}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{youtube_right|&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;n86oPdzuNf0&lt;/ins&gt;|&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Zákon hmotné přírody&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/ins&gt;- Prabhupāda 0087}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- END VIDEO LINK --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- END VIDEO LINK --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- BEGIN AUDIO LINK --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- BEGIN AUDIO LINK --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;mp3player&amp;gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;http&lt;/del&gt;://&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;vaniquotes&lt;/del&gt;.&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;org&lt;/del&gt;/&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;w&lt;/del&gt;/&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;images&lt;/del&gt;/700428IP.LA_clip1.mp3&amp;lt;/mp3player&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;mp3player&amp;gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;https&lt;/ins&gt;://&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;s3&lt;/ins&gt;.&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;amazonaws.com&lt;/ins&gt;/&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;vanipedia&lt;/ins&gt;/&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;clip&lt;/ins&gt;/700428IP.LA_clip1.mp3&amp;lt;/mp3player&amp;gt;  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- END AUDIO LINK --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- END AUDIO LINK --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l27&quot;&gt;Line 27:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 30:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- BEGIN TRANSLATED TEXT --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- BEGIN TRANSLATED TEXT --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ano. Všechno v tomto hmotném světě má svůj určený čas. A v tomto určeném čase existuje šest různých změn. Nejprve zrození, pak tělo roste, nějakou dobu zůstává stejné, pak vytváří vedlejší produkty, pak chřadne a nakonec zaniká. Takové jsou zákony hmotné přírody. Tato květina se rodí nejprve jako poupě, pak roste, pak dva, tři dny kvete, pak vytvoří semínka, svůj vedlejší produkt, pak usychá a nakonec uvadne. (stranou): Sedni si takhle. Toto je tak zvaná ṣaḍ-vikāra, těchto šest změn. Tohle nemůžete zastavit vaší tak zvanou hmotnou vědou. Ne. To je avidyā. Lidé se snaží zachránit sami sebe, a někdy pošetile hovoří o tom, že vědecké poznání je učiní nesmrtelnými. Rusové tohle říkají, přesně tak. Tohle je avidyā, nevědomost. Nemůžete zastavit proces hmotných zákonů. Proto se v Bhagavad-gítě říká, daivī hy eṣā guṇamayī mama māyā duratyayā ([[&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Vanisource:&lt;/del&gt;BG 7.14|BG 7.14]]). Proces hmotné přírody, která se skládá ze tří kvalit - sattva-guṇa, rajo-guṇa, tamo-guṇa... Tri-guṇa. Jiný význam slova guṇa je provaz. Tak jako provaz jsou i tyto kvality spleteny trojím způsobem. Nejprve vezmete tenký provázek, pak tři takové provázky srolujete, pak tři takové svazky znovu srolujete, a pak další tři. Pak je provaz velice silný. Tyto tři kvality, sattva, raja, tamo-guṇa, jsou takto smíšeny. Takto vytvoří další produkt, a znovu se smíchají a pak zase. Takto jsou spleteny osmdesát jednou. Guṇamayī māyā, takto vás svazují víc a víc. Není tedy možné dostat se z tohoto zapletení hmotného světa. Zapletení. Proto se tomu říká apavarga. Proces vědomí Krišny znamená vynulování procesu pavargy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ano. Všechno v tomto hmotném světě má svůj určený čas. A v tomto určeném čase existuje šest různých změn. Nejprve zrození, pak tělo roste, nějakou dobu zůstává stejné, pak vytváří vedlejší produkty, pak chřadne a nakonec zaniká. Takové jsou zákony hmotné přírody. Tato květina se rodí nejprve jako poupě, pak roste, pak dva, tři dny kvete, pak vytvoří semínka, svůj vedlejší produkt, pak usychá a nakonec uvadne. (stranou): Sedni si takhle. Toto je tak zvaná ṣaḍ-vikāra, těchto šest změn. Tohle nemůžete zastavit vaší tak zvanou hmotnou vědou. Ne. To je avidyā. Lidé se snaží zachránit sami sebe, a někdy pošetile hovoří o tom, že vědecké poznání je učiní nesmrtelnými. Rusové tohle říkají, přesně tak. Tohle je avidyā, nevědomost. Nemůžete zastavit proces hmotných zákonů. Proto se v Bhagavad-gítě říká, daivī hy eṣā guṇamayī mama māyā duratyayā ([[&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;CS/&lt;/ins&gt;BG 7.14|BG 7.14]]). Proces hmotné přírody, která se skládá ze tří kvalit - sattva-guṇa, rajo-guṇa, tamo-guṇa... Tri-guṇa. Jiný význam slova guṇa je provaz. Tak jako provaz jsou i tyto kvality spleteny trojím způsobem. Nejprve vezmete tenký provázek, pak tři takové provázky srolujete, pak tři takové svazky znovu srolujete, a pak další tři. Pak je provaz velice silný. Tyto tři kvality, sattva, raja, tamo-guṇa, jsou takto smíšeny. Takto vytvoří další produkt, a znovu se smíchají a pak zase. Takto jsou spleteny osmdesát jednou. Guṇamayī māyā, takto vás svazují víc a víc. Není tedy možné dostat se z tohoto zapletení hmotného světa. Zapletení. Proto se tomu říká apavarga. Proces vědomí Krišny znamená vynulování procesu pavargy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Včera jsem vysvětloval Gargamunimu, co je pavarga. Tato pavarga znamená abecední řadu začínající pa. Ti z vás, kdo studovali dévanágarí, tohle znáte. Toto jsou písmena dévanágarí, ka kha ga gha na ca cha ja jha na. Takto jde dál dalších pět setů písmen, v řadě. Pátá řada obsahuje pa pha va bha ma. Tato pavarga tedy znamená pa. První v řadě je pa. Pa znamená parava, porážka. Všichni se snaží, těžce bojují o přežití, ale jsou poraženi. První pavarga. Pa znamená parava. A potom pha. Pha znamená pěna. Tak jako kůň, když těžce pracuje, uvidíte, jak se mu jde od huby pěna, nám také někdy, když jsme velmi unaveni po těžké práci, vyschne jazyk a objeví se pěna. Všichni velice těžce pracují pro smyslový požitek, jsou ale poraženi. Takže pa, pha a ba. Ba znamená svázání. Nejprve tedy pa, potom pha a pak jako třetí, bam bha. Bha znamená bití, strach, obavy, A potom ma. Ma znamená mrtyu neboli smrt. Tento proces vědomí Krišny je tedy apavarga. Apa. A znamená negaci. Pavarga, to jsou symptomy tohoto hmotného světa, a když pak přidáte slovo a, apavarga, znamená to, že je to vynulováno.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Včera jsem vysvětloval Gargamunimu, co je pavarga. Tato pavarga znamená abecední řadu začínající pa. Ti z vás, kdo studovali dévanágarí, tohle znáte. Toto jsou písmena dévanágarí, ka kha ga gha na ca cha ja jha na. Takto jde dál dalších pět setů písmen, v řadě. Pátá řada obsahuje pa pha va bha ma. Tato pavarga tedy znamená pa. První v řadě je pa. Pa znamená parava, porážka. Všichni se snaží, těžce bojují o přežití, ale jsou poraženi. První pavarga. Pa znamená parava. A potom pha. Pha znamená pěna. Tak jako kůň, když těžce pracuje, uvidíte, jak se mu jde od huby pěna, nám také někdy, když jsme velmi unaveni po těžké práci, vyschne jazyk a objeví se pěna. Všichni velice těžce pracují pro smyslový požitek, jsou ale poraženi. Takže pa, pha a ba. Ba znamená svázání. Nejprve tedy pa, potom pha a pak jako třetí, bam bha. Bha znamená bití, strach, obavy, A potom ma. Ma znamená mrtyu neboli smrt. Tento proces vědomí Krišny je tedy apavarga. Apa. A znamená negaci. Pavarga, to jsou symptomy tohoto hmotného světa, a když pak přidáte slovo a, apavarga, znamená to, že je to vynulováno.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- END TRANSLATED TEXT --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- END TRANSLATED TEXT --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;

&lt;!-- diff cache key vanipedia-vanipedia_:diff:1.41:old-32380:rev-404102:php=table --&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vanibot</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://vanipedia.org/w/index.php?title=CS/Prabhupada_0087_-_Z%C3%A1kon_hmotn%C3%A9_p%C5%99%C3%ADrody&amp;diff=32380&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rishab: Created page with &quot;&lt;!-- BEGIN CATEGORY LIST --&gt; Category:1080 Czech Pages with Videos Category:Prabhupada 0087 - in all Languages Category:CS-Quotes - 1970 Category:CS-Quotes - Lec...&quot;</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://vanipedia.org/w/index.php?title=CS/Prabhupada_0087_-_Z%C3%A1kon_hmotn%C3%A9_p%C5%99%C3%ADrody&amp;diff=32380&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-04-27T12:38:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Created page with &amp;quot;&amp;lt;!-- BEGIN CATEGORY LIST --&amp;gt; &lt;a href=&quot;/wiki/Category:1080_Czech_Pages_with_Videos&quot; title=&quot;Category:1080 Czech Pages with Videos&quot;&gt;Category:1080 Czech Pages with Videos&lt;/a&gt; &lt;a href=&quot;/wiki/Category:Prabhupada_0087_-_in_all_Languages&quot; title=&quot;Category:Prabhupada 0087 - in all Languages&quot;&gt;Category:Prabhupada 0087 - in all Languages&lt;/a&gt; &lt;a href=&quot;/wiki/Category:CS-Quotes_-_1970&quot; title=&quot;Category:CS-Quotes - 1970&quot;&gt;Category:CS-Quotes - 1970&lt;/a&gt; Category:CS-Quotes - Lec...&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;New page&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- BEGIN CATEGORY LIST --&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Category:1080 Czech Pages with Videos]]&lt;br /&gt;
[[Category:Prabhupada 0087 - in all Languages]]&lt;br /&gt;
[[Category:CS-Quotes - 1970]]&lt;br /&gt;
[[Category:CS-Quotes - Lectures, Isopanisad]]&lt;br /&gt;
[[Category:CS-Quotes - in USA, Los Angeles]]&lt;br /&gt;
[[Category:CS-Quotes - in USA]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;!-- END CATEGORY LIST --&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;!-- BEGIN ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK--&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;div class=&amp;quot;center&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;lt;big&amp;gt;[[Vaniquotes:First birth, then growth, then to stay, then to produce by-product, then dwindling, then vanish. This is the law of material nature|Original Vaniquotes page in English]]&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&amp;lt;!-- END ORIGINAL VANIQUOTES PAGE LINK--&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;!-- BEGIN VIDEO LINK --&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{youtube_right|GJ-ntP22Hrw|The Law of Material Nature - Prabhupāda 0087}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;!-- END VIDEO LINK --&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;!-- BEGIN AUDIO LINK --&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;mp3player&amp;gt;http://vaniquotes.org/w/images/700428IP.LA_clip1.mp3&amp;lt;/mp3player&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;!-- END AUDIO LINK --&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;!-- BEGIN VANISOURCE LINK --&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Vanisource:Sri Isopanisad Invocation Lecture -- Los Angeles, April 28, 1970|Sri Isopanisad Invocation Lecture -- Los Angeles, April 28, 1970]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
&amp;lt;!-- END VANISOURCE LINK --&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;!-- BEGIN TRANSLATED TEXT --&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ano. Všechno v tomto hmotném světě má svůj určený čas. A v tomto určeném čase existuje šest různých změn. Nejprve zrození, pak tělo roste, nějakou dobu zůstává stejné, pak vytváří vedlejší produkty, pak chřadne a nakonec zaniká. Takové jsou zákony hmotné přírody. Tato květina se rodí nejprve jako poupě, pak roste, pak dva, tři dny kvete, pak vytvoří semínka, svůj vedlejší produkt, pak usychá a nakonec uvadne. (stranou): Sedni si takhle. Toto je tak zvaná ṣaḍ-vikāra, těchto šest změn. Tohle nemůžete zastavit vaší tak zvanou hmotnou vědou. Ne. To je avidyā. Lidé se snaží zachránit sami sebe, a někdy pošetile hovoří o tom, že vědecké poznání je učiní nesmrtelnými. Rusové tohle říkají, přesně tak. Tohle je avidyā, nevědomost. Nemůžete zastavit proces hmotných zákonů. Proto se v Bhagavad-gítě říká, daivī hy eṣā guṇamayī mama māyā duratyayā ([[Vanisource:BG 7.14|BG 7.14]]). Proces hmotné přírody, která se skládá ze tří kvalit - sattva-guṇa, rajo-guṇa, tamo-guṇa... Tri-guṇa. Jiný význam slova guṇa je provaz. Tak jako provaz jsou i tyto kvality spleteny trojím způsobem. Nejprve vezmete tenký provázek, pak tři takové provázky srolujete, pak tři takové svazky znovu srolujete, a pak další tři. Pak je provaz velice silný. Tyto tři kvality, sattva, raja, tamo-guṇa, jsou takto smíšeny. Takto vytvoří další produkt, a znovu se smíchají a pak zase. Takto jsou spleteny osmdesát jednou. Guṇamayī māyā, takto vás svazují víc a víc. Není tedy možné dostat se z tohoto zapletení hmotného světa. Zapletení. Proto se tomu říká apavarga. Proces vědomí Krišny znamená vynulování procesu pavargy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Včera jsem vysvětloval Gargamunimu, co je pavarga. Tato pavarga znamená abecední řadu začínající pa. Ti z vás, kdo studovali dévanágarí, tohle znáte. Toto jsou písmena dévanágarí, ka kha ga gha na ca cha ja jha na. Takto jde dál dalších pět setů písmen, v řadě. Pátá řada obsahuje pa pha va bha ma. Tato pavarga tedy znamená pa. První v řadě je pa. Pa znamená parava, porážka. Všichni se snaží, těžce bojují o přežití, ale jsou poraženi. První pavarga. Pa znamená parava. A potom pha. Pha znamená pěna. Tak jako kůň, když těžce pracuje, uvidíte, jak se mu jde od huby pěna, nám také někdy, když jsme velmi unaveni po těžké práci, vyschne jazyk a objeví se pěna. Všichni velice těžce pracují pro smyslový požitek, jsou ale poraženi. Takže pa, pha a ba. Ba znamená svázání. Nejprve tedy pa, potom pha a pak jako třetí, bam bha. Bha znamená bití, strach, obavy, A potom ma. Ma znamená mrtyu neboli smrt. Tento proces vědomí Krišny je tedy apavarga. Apa. A znamená negaci. Pavarga, to jsou symptomy tohoto hmotného světa, a když pak přidáte slovo a, apavarga, znamená to, že je to vynulováno.&lt;br /&gt;
&amp;lt;!-- END TRANSLATED TEXT --&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rishab</name></author>
	</entry>
</feed>