Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

2018-06-26T20:42:19Z

Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

← Older revision		Revision as of 20:42, 26 June 2018
Line 1:		Line 1:
	[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ\|~~B02~~]]		[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ\|C02]]
	<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6\| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div>		<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6\| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div>
	<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 6.1\| BG 6.1]] '''[[CS/BG 6.1\|BG 6.1]] - [[CS/BG 6.3\|BG 6.3]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 6.3\| BG 6.3]]</div>		<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 6.1\| BG 6.1]] '''[[CS/BG 6.1\|BG 6.1]] - [[CS/BG 6.3\|BG 6.3]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 6.3\| BG 6.3]]</div>
	{{~~RandomImageRU~~}}		{{RandomImage\|Czech}}

	==== VERŠ 2 ====		==== VERŠ 2 ====

	<div class="~~verse inter_diac~~">		<div class="devanagari">
	:~~''yaṁ sannyāsam iti prāhur''~~		:यं संन्यासमिति प्राहुर्योगं तं विद्धि पाण्डव ।
	:~~''yogaṁ taṁ viddhi pāṇḍava''~~		:न ह्यसंन्यस्तसङ्कल्पो योगी भवति कश्चन ॥२॥
	~~:''na hy asannyasta-saṅkalpo''~~		</div>
	~~:''yogī bhavati kaścana''~~

			<div class="verse">
			:yaṁ sannyāsam iti prāhur
			:yogaṁ taṁ viddhi pāṇḍava
			:na hy asannyasta-saṅkalpo
			:yogī bhavati kaścana
	</div>		</div>

	==== Překlad slovo od slova ====		==== Překlad slovo od slova ====

	<div class="synonyms ~~inter_diac~~">		<div class="synonyms">
	yam — co; sannyāsam — odříkání; iti — takto; prāhuḥ — říkají; yogam — spojení s Nejvyšším; tam — to; viddhi — věz; pāṇḍava — ó synu Pāṇḍua; na — nikdy; hi — zajisté; asannyasta — bez odepření si; saṅkalpaḥ — touhy po osobním požitku; yogī — transcendentalista-mystik; bhavati — stává se; kaścana — kdokoliv.		''yam'' — co; ''sannyāsam'' — odříkání; ''iti'' — takto; ''prāhuḥ'' — říkají; ''yogam'' — spojení s Nejvyšším; ''tam'' — to; ''viddhi'' — věz; ''pāṇḍava'' — ó synu Pāṇḍua; ''na'' — nikdy; ''hi'' — zajisté; ''asannyasta'' — bez odepření si; ''saṅkalpaḥ'' — touhy po osobním požitku; ''yogī'' — transcendentalista-mystik; ''bhavati'' — stává se; ''kaścana'' — kdokoliv.


	</div>		</div>

Line 26:		Line 28:
	<div class="translation">		<div class="translation">
	Ó synu Pāṇḍua, věz, že to, čemu se říká odříkání, je totéž co yoga neboli spojení s Nejvyšším. Nikdo se nemůže stát yogīnem, jestliže se nezřekne touhy po smyslovém požitku.		Ó synu Pāṇḍua, věz, že to, čemu se říká odříkání, je totéž co yoga neboli spojení s Nejvyšším. Nikdo se nemůže stát yogīnem, jestliže se nezřekne touhy po smyslovém požitku.

	</div>		</div>

Line 33:		Line 34:
	<div class="purport">		<div class="purport">
	Skutečná sannyāsa-yoga či bhakti znamená znát své přirozené postavení—postavení živé bytosti—a jednat podle toho. Živá bytost nemá oddělenou, nezávislou totožnost. Představuje okrajovou energii Nejvyššího. Když je polapena hmotnou energií, je podmíněná, a když si je vědoma Kṛṣṇy, vědoma duchovní energie, nachází se ve svém pravém a přirozeném stavu života. Když má tedy někdo úplné poznání, zřekne se všeho hmotného smyslového požitku. Tak zanechávají veškerých činností zaměřených na uspokojování smyslů yogīni, kteří smyslům nedovolují ulpět na hmotě. Avšak ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, nemá příležitost zaměstnat své smysly něčím, co by nebylo určeno pro Kṛṣṇu. Proto je sannyāsīnem i yogīnem zároveň. Při jednání s vědomím Kṛṣṇy se automaticky dosáhne cíle poznání a ovládání smyslů, jež jsou podstatou procesů jñāny a yogy. Pokud se někdo není schopen zříci činností přirozených pro jeho sobeckou povahu, nebudou mu jñāna a yoga nic platné. Skutečným cílem vytyčeným pro každou živou bytost je upustit od všeho sobeckého sebeuspokojování a projevit ochotu uspokojovat Nejvyššího Pána. Živá bytost vědomá si Kṛṣṇy netouží po žádném osobním požitku. Vždy jedná pro potěšení Nejvyššího. Ten, kdo o Nejvyšším nic neví, tedy nevyhnutelně musí usilovat o uspokojení sebe samého, neboť nelze zůstat nečinný. Jednáním s vědomím Kṛṣṇy je dokonale dosaženo veškerých možných cílů.		Skutečná sannyāsa-yoga či bhakti znamená znát své přirozené postavení—postavení živé bytosti—a jednat podle toho. Živá bytost nemá oddělenou, nezávislou totožnost. Představuje okrajovou energii Nejvyššího. Když je polapena hmotnou energií, je podmíněná, a když si je vědoma Kṛṣṇy, vědoma duchovní energie, nachází se ve svém pravém a přirozeném stavu života. Když má tedy někdo úplné poznání, zřekne se všeho hmotného smyslového požitku. Tak zanechávají veškerých činností zaměřených na uspokojování smyslů yogīni, kteří smyslům nedovolují ulpět na hmotě. Avšak ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, nemá příležitost zaměstnat své smysly něčím, co by nebylo určeno pro Kṛṣṇu. Proto je sannyāsīnem i yogīnem zároveň. Při jednání s vědomím Kṛṣṇy se automaticky dosáhne cíle poznání a ovládání smyslů, jež jsou podstatou procesů jñāny a yogy. Pokud se někdo není schopen zříci činností přirozených pro jeho sobeckou povahu, nebudou mu jñāna a yoga nic platné. Skutečným cílem vytyčeným pro každou živou bytost je upustit od všeho sobeckého sebeuspokojování a projevit ochotu uspokojovat Nejvyššího Pána. Živá bytost vědomá si Kṛṣṇy netouží po žádném osobním požitku. Vždy jedná pro potěšení Nejvyššího. Ten, kdo o Nejvyšším nic neví, tedy nevyhnutelně musí usilovat o uspokojení sebe samého, neboť nelze zůstat nečinný. Jednáním s vědomím Kṛṣṇy je dokonale dosaženo veškerých možných cílů.
































	</div>		</div>

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit

2017-08-24T15:16:07Z

Bhagavad-gita Compile Form edit

New page

[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|B02]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.1| BG 6.1]] '''[[CS/BG 6.1|BG 6.1]] - [[CS/BG 6.3|BG 6.3]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.3| BG 6.3]]</div>
{{RandomImageRU}}

==== VERŠ 2 ====

<div class="verse inter_diac">
:''yaṁ sannyāsam iti prāhur''
:''yogaṁ taṁ viddhi pāṇḍava''
:''na hy asannyasta-saṅkalpo''
:''yogī bhavati kaścana''

</div>

==== Překlad slovo od slova ====

<div class="synonyms inter_diac">
yam — co; sannyāsam — odříkání; iti — takto; prāhuḥ — říkají; yogam — spojení s Nejvyšším; tam — to; viddhi — věz; pāṇḍava — ó synu Pāṇḍua; na — nikdy; hi — zajisté; asannyasta — bez odepření si; saṅkalpaḥ — touhy po osobním požitku; yogī — transcendentalista-mystik; bhavati — stává se; kaścana — kdokoliv.

</div>

==== Překlad ====

<div class="translation">
Ó synu Pāṇḍua, věz, že to, čemu se říká odříkání, je totéž co yoga neboli spojení s Nejvyšším. Nikdo se nemůže stát yogīnem, jestliže se nezřekne touhy po smyslovém požitku.

</div>

==== Význam ====

<div class="purport">
Skutečná sannyāsa-yoga či bhakti znamená znát své přirozené postavení—postavení živé bytosti—a jednat podle toho. Živá bytost nemá oddělenou, nezávislou totožnost. Představuje okrajovou energii Nejvyššího. Když je polapena hmotnou energií, je podmíněná, a když si je vědoma Kṛṣṇy, vědoma duchovní energie, nachází se ve svém pravém a přirozeném stavu života. Když má tedy někdo úplné poznání, zřekne se všeho hmotného smyslového požitku. Tak zanechávají veškerých činností zaměřených na uspokojování smyslů yogīni, kteří smyslům nedovolují ulpět na hmotě. Avšak ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, nemá příležitost zaměstnat své smysly něčím, co by nebylo určeno pro Kṛṣṇu. Proto je sannyāsīnem i yogīnem zároveň. Při jednání s vědomím Kṛṣṇy se automaticky dosáhne cíle poznání a ovládání smyslů, jež jsou podstatou procesů jñāny a yogy. Pokud se někdo není schopen zříci činností přirozených pro jeho sobeckou povahu, nebudou mu jñāna a yoga nic platné. Skutečným cílem vytyčeným pro každou živou bytost je upustit od všeho sobeckého sebeuspokojování a projevit ochotu uspokojovat Nejvyššího Pána. Živá bytost vědomá si Kṛṣṇy netouží po žádném osobním požitku. Vždy jedná pro potěšení Nejvyššího. Ten, kdo o Nejvyšším nic neví, tedy nevyhnutelně musí usilovat o uspokojení sebe samého, neboť nelze zůstat nečinný. Jednáním s vědomím Kṛṣṇy je dokonale dosaženo veškerých možných cílů.

</div>

<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.1| BG 6.1]] '''[[CS/BG 6.1|BG 6.1]] - [[CS/BG 6.3|BG 6.3]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.3| BG 6.3]]</div>
__NOTOC__
__NOEDITSECTION__

CS/BG 6.2 - Revision history

Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit