Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

2018-06-26T20:41:39Z

Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

← Older revision		Revision as of 20:41, 26 June 2018
Line 1:		Line 1:
	[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ\|~~B18~~]]		[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ\|C18]]
	<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6\| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div>		<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6\| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div>
	<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 6.17\| BG 6.17]] '''[[CS/BG 6.17\|BG 6.17]] - [[CS/BG 6.19\|BG 6.19]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 6.19\| BG 6.19]]</div>		<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 6.17\| BG 6.17]] '''[[CS/BG 6.17\|BG 6.17]] - [[CS/BG 6.19\|BG 6.19]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 6.19\| BG 6.19]]</div>
	{{~~RandomImageRU~~}}		{{RandomImage\|Czech}}

	==== VERŠ 18 ====		==== VERŠ 18 ====

	<div class="~~verse inter_diac~~">		<div class="devanagari">
	:~~''yadā viniyataṁ cittam''~~		:यदा विनियतं चित्तमात्मन्येवावतिष्ठते ।
	:~~''ātmany evāvatiṣṭhate''~~		:निःस्पृहः सर्वकामेभ्यो युक्त इत्युच्यते तदा ॥१८॥
	~~:''nispṛhaḥ sarva-kāmebhyo''~~		</div>
	~~:''yukta ity ucyate tadā''~~


			<div class="verse">
			:yadā viniyataṁ cittam
			:ātmany evāvatiṣṭhate
			:nispṛhaḥ sarva-kāmebhyo
			:yukta ity ucyate tadā
	</div>		</div>

	==== Překlad slovo od slova ====		==== Překlad slovo od slova ====

	<div class="synonyms ~~inter_diac~~">		<div class="synonyms">
	yadā — když; viniyatam — ukázněná; cittam — mysl s jejími činnostmi; ātmani — na úrovni transcendence; eva — jistě; avatiṣṭhate — spočine; nispṛhaḥ — bez touhy; sarva — po veškerém; kāmebhyaḥ — hmotném uspokojování smyslů; yuktaḥ — ustálený v yoze; iti — takto; ucyate — je řečeno; tadā — tehdy.		''yadā'' — když; ''viniyatam'' — ukázněná; ''cittam'' — mysl s jejími činnostmi; ''ātmani'' — na úrovni transcendence; ''eva'' — jistě; ''avatiṣṭhate'' — spočine; ''nispṛhaḥ'' — bez touhy; ''sarva'' — po veškerém; ''kāmebhyaḥ'' — hmotném uspokojování smyslů; ''yuktaḥ'' — ustálený v yoze; ''iti'' — takto; ''ucyate'' — je řečeno; ''tadā'' — tehdy.


	</div>		</div>

Line 27:		Line 28:
	<div class="translation">		<div class="translation">
	O tom, kdo prováděním yogy ukázní činnosti mysli a zbaven všech hmotných tužeb spočine na úrovni transcendence, je řečeno, že je ustálený v yoze.		O tom, kdo prováděním yogy ukázní činnosti mysli a zbaven všech hmotných tužeb spočine na úrovni transcendence, je řečeno, že je ustálený v yoze.

	</div>		</div>

Line 53:		Line 53:

	Pro stoupence neosobní cesty je možná tento transcendentální stav nepopsatelný, ale jak dokládá výše uvedený popis činností Mahārāje Ambarīṣe, pro osobu vědomou si Kṛṣṇy je to velice snadná a praktická činnost. Toto transcendentální jednání není praktické jen tehdy, když mysl neustále nevzpomíná na lotosové nohy Pána. V oddané službě se tyto předepsané činnosti nazývají arcana neboli zaměstnání všech smyslů sloužením Pánu. Smysly a mysl potřebují být zaměstnány; samotné odříkání je nepraktické. Pro všechny lidi — a zvláště pro ty, kteří nepatří k stavu odříkání — je proto výše uvedené transcendentální zaměstnání smyslů a mysli dokonalým procesem, který vede k transcendentálnímu úspěchu a který je v Bhagavad-gītě nazýván slovem yukta.		Pro stoupence neosobní cesty je možná tento transcendentální stav nepopsatelný, ale jak dokládá výše uvedený popis činností Mahārāje Ambarīṣe, pro osobu vědomou si Kṛṣṇy je to velice snadná a praktická činnost. Toto transcendentální jednání není praktické jen tehdy, když mysl neustále nevzpomíná na lotosové nohy Pána. V oddané službě se tyto předepsané činnosti nazývají arcana neboli zaměstnání všech smyslů sloužením Pánu. Smysly a mysl potřebují být zaměstnány; samotné odříkání je nepraktické. Pro všechny lidi — a zvláště pro ty, kteří nepatří k stavu odříkání — je proto výše uvedené transcendentální zaměstnání smyslů a mysli dokonalým procesem, který vede k transcendentálnímu úspěchu a který je v Bhagavad-gītě nazýván slovem yukta.



























	</div>		</div>

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit

2017-08-24T15:32:58Z

Bhagavad-gita Compile Form edit

New page

[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|B18]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.17| BG 6.17]] '''[[CS/BG 6.17|BG 6.17]] - [[CS/BG 6.19|BG 6.19]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.19| BG 6.19]]</div>
{{RandomImageRU}}

==== VERŠ 18 ====

<div class="verse inter_diac">
:''yadā viniyataṁ cittam''
:''ātmany evāvatiṣṭhate''
:''nispṛhaḥ sarva-kāmebhyo''
:''yukta ity ucyate tadā''

</div>

==== Překlad slovo od slova ====

<div class="synonyms inter_diac">
yadā — když; viniyatam — ukázněná; cittam — mysl s jejími činnostmi; ātmani — na úrovni transcendence; eva — jistě; avatiṣṭhate — spočine; nispṛhaḥ — bez touhy; sarva — po veškerém; kāmebhyaḥ — hmotném uspokojování smyslů; yuktaḥ — ustálený v yoze; iti — takto; ucyate — je řečeno; tadā — tehdy.

</div>

==== Překlad ====

<div class="translation">
O tom, kdo prováděním yogy ukázní činnosti mysli a zbaven všech hmotných tužeb spočine na úrovni transcendence, je řečeno, že je ustálený v yoze.

</div>

==== Význam ====

<div class="purport">
Jednání yogīna se liší od jednání obyčejné osoby charakteristickým upuštěním od všech hmotných tužeb, z nichž pohlavní touha je tou nepřednější. Činnosti mysli dokonalého yogīna jsou tak ukázněné, že ho již žádná hmotná touha nemůže rozrušit. Jak uvádí Śrīmad-Bhāgavatam (9.4.18-20), tento dokonalý stav je automaticky dosažitelný těmi, kdo mají vědomí Kṛṣṇy:

sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayor
vacāṁsi vaikuṇṭha-guṇānuvarṇane
karau harer mandira-mārjanādiṣu
śrutiṁ cakārācyuta-sat-kathodaye

mukunda-liṅgālaya-darśane dṛśau
tad-bhṛtya-gātra-sparśe 'ṅga-saṅgamam
ghrāṇaṁ ca tat-pāda-saroja-saurabhe
śrīmat-tulasyā rasanāṁ tad-arpite

pādau hareḥ kṣetra-padānusarpaṇe
śiro hṛṣīkeśa-padābhivandane
kāmaṁ ca dāsye na tu kāma-kāmyayā
yathottama-śloka-janāśrayā ratiḥ

“Král Ambarīṣa nejprve upíral svou mysl na lotosové nohy Pána Kṛṣṇy. Svá slova potom používal k popisování Pánových transcendentálních vlastností, své ruce k vytírání chrámu Pána, uši k naslouchání o Pánových činnostech, oči ke zhlížení Pánových transcendentálních podob, tělo k dotýkání se těl oddaných, čich k vnímání vůně květů lotosu obětovaných Pánu, jazyk k ochutnávání lístků tulasī obětovaných u lotosových nohou Pána, nohy k navštěvování poutních míst a chrámu Pána, hlavu ke skládání poklon Pánu a touhy k naplňování Pánova poslání. Všechny tyto transcendentální činnosti jsou příznačné pro toho, kdo se touží stát čistým oddaným.”

Pro stoupence neosobní cesty je možná tento transcendentální stav nepopsatelný, ale jak dokládá výše uvedený popis činností Mahārāje Ambarīṣe, pro osobu vědomou si Kṛṣṇy je to velice snadná a praktická činnost. Toto transcendentální jednání není praktické jen tehdy, když mysl neustále nevzpomíná na lotosové nohy Pána. V oddané službě se tyto předepsané činnosti nazývají arcana neboli zaměstnání všech smyslů sloužením Pánu. Smysly a mysl potřebují být zaměstnány; samotné odříkání je nepraktické. Pro všechny lidi — a zvláště pro ty, kteří nepatří k stavu odříkání — je proto výše uvedené transcendentální zaměstnání smyslů a mysli dokonalým procesem, který vede k transcendentálnímu úspěchu a který je v Bhagavad-gītě nazýván slovem yukta.

</div>

<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.17| BG 6.17]] '''[[CS/BG 6.17|BG 6.17]] - [[CS/BG 6.19|BG 6.19]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.19| BG 6.19]]</div>
__NOTOC__
__NOEDITSECTION__

CS/BG 6.18 - Revision history

Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit