Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

2018-06-26T20:41:19Z

Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

@@ Line 1: / Line 1: @@
-[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|B17]]
+[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|C17]]
 <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div>
 <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.16| BG 6.16]] '''[[CS/BG 6.16|BG 6.16]] - [[CS/BG 6.18|BG 6.18]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.18| BG 6.18]]</div>
-{{RandomImageRU}}
+{{RandomImage|Czech}}
 ==== VERŠ 17 ====
-<div class="verse inter_diac">
+<div class="devanagari">
-:''yadā viniyataṁ cittam''
+:युक्ताहारविहारस्य  युक्तचेष्टस्य कर्मसु ।
-:''ātmany evāvatiṣṭhate''
+:युक्तस्वप्नावबोधस्य योगो भवति दुःखहा ॥१७॥
-:''nispṛhaḥ sarva-kāmebhyo''
+</div>
 </div>
 ==== Překlad slovo od slova  ====
-<div class="synonyms inter_diac">
+<div class="synonyms">
-yadā — když; viniyatam — ukázněná; cittam — mysl s jejími činnostmi; ātmani — na úrovni transcendence; eva — jistě; avatiṣṭhate — spočine; nispṛhaḥ — bez touhy; sarva — po veškerém; kāmebhyaḥ — hmotném uspokojování smyslů; yuktaḥ — ustálený v yoze; iti — takto; ucyate — je řečeno; tadā — tehdy.
+''yukta'' — usměrněný; ''āhāra'' — přijímání potravy; ''vihārasya'' — aktivní odpočinek; ''yukta'' — usměrněný; ''ceṣṭasya'' — toho, kdo pracuje pro zajištění životních potřeb; ''karmasu'' — při konání povinností; ''yukta'' — usměrněný; ''svapna-avabodhasya'' — spánek a bdění; ''yogaḥ'' — provádění yogy; ''bhavati'' — stává se; ''duḥkha-hā'' — potlačující strasti.
 </div>
@@ Line 26: / Line 27: @@
 <div class="translation">
-O tom, kdo prováděním yogy ukázní činnosti mysli a zbaven všech hmotných tužeb spočine na úrovni transcendence, je řečeno, že je ustálený v yoze.
+Ten, kdo je umírněný v přijímání potravy, spaní, aktivním odpočinku a práci, může prováděním yogy dosáhnout úlevy od všech hmotných strastí.
 </div>
@@ Line 33: / Line 33: @@
 <div class="purport">
-Jednání yogīna se liší od jednání obyčejné osoby charakteristickým upuštěním od všech hmotných tužeb, z nichž pohlavní touha je tou nepřednější. Činnosti mysli dokonalého yogīna jsou tak ukázněné, že ho již žádná hmotná touha nemůže rozrušit. Jak uvádí Śrīmad-Bhāgavatam (9.4.18-20), tento dokonalý stav je automaticky dosažitelný těmi, kdo mají vědomí Kṛṣṇy:
+Přehnané uspokojování požadavků těla — jídla, spánku, obrany a sexu — může bránit v pokroku na cestě yogy. Příjem potravy může být usměrněný jedině tehdy, když se osoba naučila přijímat a jíst posvěcené jídlo, prasādam. Z Bhagavad-gīty (9.26) víme, že Pánu Kṛṣṇovi se obětuje zelenina, květiny, ovoce, obilí, mléko a tak dále. Tímto způsobem se ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, přirozeně naučí nejíst jídlo, které není pro lidi neboli nenáleží do kategorie dobra. Pokud jde o spánek, takový oddaný je vždy čilý v plnění svých povinností s vědomím Kṛṣṇy, a proto považuje zbytečně prospaný čas za velkou ztrátu. Avyartha-kālatvam — ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, nemůže vydržet ani minutu svého života bez služby Pánu. Z toho důvodu je jeho spánek omezen na nejnižší možnou míru. Vzorem je mu v tom Śrīla Rūpa Gosvāmī, který byl vždy zaměstnaný službou Kṛṣṇovi a nedokázal prospat víc než dvě hodiny denně — a někdy ani tolik. Ṭhākura Haridāsa dokonce ani nepřijal prasādam a neusnul ani na okamžik, dokud nedokončil zpívání svých každodenních tří set tisíc svatých jmen na růženci. Co se týče práce, osoba vědomá si Kṛṣṇy nedělá nic, co není v Kṛṣṇově zájmu, a proto je její práce vždy usměrněná a neposkvrněná požitkem smyslů. Uspokojování smyslů nepřichází v úvahu, a oddaný proto nemá hmotný volný čas. A díky tomu, že je ve veškeré své práci, mluvě, spánku, bdění a všech ostatních činnostech těla usměrněný, nezakouší žádné hmotné utrpení.
 </div>

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit

2017-08-24T15:32:32Z

Bhagavad-gita Compile Form edit

New page

[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|B17]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.16| BG 6.16]] '''[[CS/BG 6.16|BG 6.16]] - [[CS/BG 6.18|BG 6.18]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.18| BG 6.18]]</div>
{{RandomImageRU}}

==== VERŠ 17 ====

<div class="verse inter_diac">
:''yadā viniyataṁ cittam''
:''ātmany evāvatiṣṭhate''
:''nispṛhaḥ sarva-kāmebhyo''
:''yukta ity ucyate tadā''

</div>

==== Překlad slovo od slova ====

<div class="synonyms inter_diac">
yadā — když; viniyatam — ukázněná; cittam — mysl s jejími činnostmi; ātmani — na úrovni transcendence; eva — jistě; avatiṣṭhate — spočine; nispṛhaḥ — bez touhy; sarva — po veškerém; kāmebhyaḥ — hmotném uspokojování smyslů; yuktaḥ — ustálený v yoze; iti — takto; ucyate — je řečeno; tadā — tehdy.

</div>

==== Překlad ====

<div class="translation">
O tom, kdo prováděním yogy ukázní činnosti mysli a zbaven všech hmotných tužeb spočine na úrovni transcendence, je řečeno, že je ustálený v yoze.

</div>

==== Význam ====

<div class="purport">
Jednání yogīna se liší od jednání obyčejné osoby charakteristickým upuštěním od všech hmotných tužeb, z nichž pohlavní touha je tou nepřednější. Činnosti mysli dokonalého yogīna jsou tak ukázněné, že ho již žádná hmotná touha nemůže rozrušit. Jak uvádí Śrīmad-Bhāgavatam (9.4.18-20), tento dokonalý stav je automaticky dosažitelný těmi, kdo mají vědomí Kṛṣṇy:

sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayor
vacāṁsi vaikuṇṭha-guṇānuvarṇane
karau harer mandira-mārjanādiṣu
śrutiṁ cakārācyuta-sat-kathodaye

mukunda-liṅgālaya-darśane dṛśau
tad-bhṛtya-gātra-sparśe 'ṅga-saṅgamam
ghrāṇaṁ ca tat-pāda-saroja-saurabhe
śrīmat-tulasyā rasanāṁ tad-arpite

pādau hareḥ kṣetra-padānusarpaṇe
śiro hṛṣīkeśa-padābhivandane
kāmaṁ ca dāsye na tu kāma-kāmyayā
yathottama-śloka-janāśrayā ratiḥ

“Král Ambarīṣa nejprve upíral svou mysl na lotosové nohy Pána Kṛṣṇy. Svá slova potom používal k popisování Pánových transcendentálních vlastností, své ruce k vytírání chrámu Pána, uši k naslouchání o Pánových činnostech, oči ke zhlížení Pánových transcendentálních podob, tělo k dotýkání se těl oddaných, čich k vnímání vůně květů lotosu obětovaných Pánu, jazyk k ochutnávání lístků tulasī obětovaných u lotosových nohou Pána, nohy k navštěvování poutních míst a chrámu Pána, hlavu ke skládání poklon Pánu a touhy k naplňování Pánova poslání. Všechny tyto transcendentální činnosti jsou příznačné pro toho, kdo se touží stát čistým oddaným.”

Pro stoupence neosobní cesty je možná tento transcendentální stav nepopsatelný, ale jak dokládá výše uvedený popis činností Mahārāje Ambarīṣe, pro osobu vědomou si Kṛṣṇy je to velice snadná a praktická činnost. Toto transcendentální jednání není praktické jen tehdy, když mysl neustále nevzpomíná na lotosové nohy Pána. V oddané službě se tyto předepsané činnosti nazývají arcana neboli zaměstnání všech smyslů sloužením Pánu. Smysly a mysl potřebují být zaměstnány; samotné odříkání je nepraktické. Pro všechny lidi — a zvláště pro ty, kteří nepatří k stavu odříkání — je proto výše uvedené transcendentální zaměstnání smyslů a mysli dokonalým procesem, který vede k transcendentálnímu úspěchu a který je v Bhagavad-gītě nazýván slovem yukta.

</div>

<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.16| BG 6.16]] '''[[CS/BG 6.16|BG 6.16]] - [[CS/BG 6.18|BG 6.18]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.18| BG 6.18]]</div>
__NOTOC__
__NOEDITSECTION__

CS/BG 6.17 - Revision history

Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit