Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

2018-06-26T20:33:18Z

Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

← Older revision		Revision as of 20:33, 26 June 2018
Line 1:		Line 1:
	[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ\|~~B19~~]]		[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ\|C19]]
	<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5\| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div>		<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5\| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div>
	<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 5.18\| BG 5.18]] '''[[CS/BG 5.18\|BG 5.18]] - [[CS/BG 5.20\|BG 5.20]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 5.20\| BG 5.20]]</div>		<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 5.18\| BG 5.18]] '''[[CS/BG 5.18\|BG 5.18]] - [[CS/BG 5.20\|BG 5.20]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 5.20\| BG 5.20]]</div>
	{{~~RandomImageRU~~}}		{{RandomImage\|Czech}}

	==== VERŠ 19 ====		==== VERŠ 19 ====

	<div class="~~verse inter_diac~~">		<div class="devanagari">
	:~~''ihaiva tair jitaḥ sargo''~~		:इहैव तैर्जितः सर्गो येषां साम्ये स्थितं मनः ।
	:~~''yeṣāṁ sāmye sthitaṁ manaḥ''~~		:निर्दोषं हि समं ब्रह्म तस्माद् ब्रह्मणि ते स्थिताः ॥१९॥
	~~:''nirdoṣaṁ hi samaṁ brahma''~~		</div>
	~~:''tasmād brahmaṇi te sthitāḥ''~~

			<div class="verse">
			:ihaiva tair jitaḥ sargo
			:yeṣāṁ sāmye sthitaṁ manaḥ
			:nirdoṣaṁ hi samaṁ brahma
			:tasmād brahmaṇi te sthitāḥ
	</div>		</div>

	==== Překlad slovo od slova ====		==== Překlad slovo od slova ====

	<div class="synonyms ~~inter_diac~~">		<div class="synonyms">
	iha — v tomto životě; eva — jistě; taiḥ — jimi; jitaḥ — přemožené; sargaḥ — zrození a smrt; yeṣām — jejichž; sāmye — ve stavu vyrovnanosti; sthitam — setrvávající; manaḥ — mysl; nirdoṣam — bez chyb; hi — zajisté; samam — stejní; brahma — jako Nejvyšší; tasmāt — proto; brahmaṇi — na úrovni Nejvyššího; te — oni; sthitāḥ — setrvávají.		''iha'' — v tomto životě; ''eva'' — jistě; ''taiḥ'' — jimi; ''jitaḥ'' — přemožené; ''sargaḥ'' — zrození a smrt; ''yeṣām'' — jejichž; ''sāmye'' — ve stavu vyrovnanosti; ''sthitam'' — setrvávající; ''manaḥ'' — mysl; ''nirdoṣam'' — bez chyb; ''hi'' — zajisté; ''samam'' — stejní; ''brahma'' — jako Nejvyšší; ''tasmāt'' — proto; ''brahmaṇi'' — na úrovni Nejvyššího; ''te'' — oni; ''sthitāḥ'' — setrvávají.


	</div>		</div>

Line 26:		Line 28:
	<div class="translation">		<div class="translation">
	Ti, jejichž mysl je trvale vyrovnaná, již přemohli zrození a smrt. Jsou bezchybní jako Brahman, a proto už nyní setrvávají na úrovni Brahmanu.		Ti, jejichž mysl je trvale vyrovnaná, již přemohli zrození a smrt. Jsou bezchybní jako Brahman, a proto už nyní setrvávají na úrovni Brahmanu.

	</div>		</div>

Line 33:		Line 34:
	<div class="purport">		<div class="purport">
	Vyrovnanost mysli, o níž se tu hovoří, je známkou seberealizace. O těch, kdo tohoto stavu dosáhli, je třeba vědět, že již překonali hmotné podmínky, konkrétně zrození a smrt. Dokud se živá bytost ztotožňuje s tělem, je podmíněná. Jakmile však poznáním vlastního já dosáhne vyrovnanosti, je od podmíněného života osvobozená — po smrti již není nucena narodit se v hmotném světě a může se dostat do duchovního nebe. Pán je bez chyby, protože ho nic nepřitahuje a vůči ničemu necítí nenávist. Když také živá bytost dosáhne úrovně, kdy ji nic nepřitahuje a k ničemu nechová zášť, je i ona prostá chyby a je způsobilá vejít do duchovního světa. Takové osoby je třeba považovat za již osvobozené. Jejich příznačné vlastnosti budou popsány v následujících verších.		Vyrovnanost mysli, o níž se tu hovoří, je známkou seberealizace. O těch, kdo tohoto stavu dosáhli, je třeba vědět, že již překonali hmotné podmínky, konkrétně zrození a smrt. Dokud se živá bytost ztotožňuje s tělem, je podmíněná. Jakmile však poznáním vlastního já dosáhne vyrovnanosti, je od podmíněného života osvobozená — po smrti již není nucena narodit se v hmotném světě a může se dostat do duchovního nebe. Pán je bez chyby, protože ho nic nepřitahuje a vůči ničemu necítí nenávist. Když také živá bytost dosáhne úrovně, kdy ji nic nepřitahuje a k ničemu nechová zášť, je i ona prostá chyby a je způsobilá vejít do duchovního světa. Takové osoby je třeba považovat za již osvobozené. Jejich příznačné vlastnosti budou popsány v následujících verších.
































	</div>		</div>

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit

2017-08-24T15:02:07Z

Bhagavad-gita Compile Form edit

New page

[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ|B19]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.18| BG 5.18]] '''[[CS/BG 5.18|BG 5.18]] - [[CS/BG 5.20|BG 5.20]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.20| BG 5.20]]</div>
{{RandomImageRU}}

==== VERŠ 19 ====

<div class="verse inter_diac">
:''ihaiva tair jitaḥ sargo''
:''yeṣāṁ sāmye sthitaṁ manaḥ''
:''nirdoṣaṁ hi samaṁ brahma''
:''tasmād brahmaṇi te sthitāḥ''

</div>

==== Překlad slovo od slova ====

<div class="synonyms inter_diac">
iha — v tomto životě; eva — jistě; taiḥ — jimi; jitaḥ — přemožené; sargaḥ — zrození a smrt; yeṣām — jejichž; sāmye — ve stavu vyrovnanosti; sthitam — setrvávající; manaḥ — mysl; nirdoṣam — bez chyb; hi — zajisté; samam — stejní; brahma — jako Nejvyšší; tasmāt — proto; brahmaṇi — na úrovni Nejvyššího; te — oni; sthitāḥ — setrvávají.

</div>

==== Překlad ====

<div class="translation">
Ti, jejichž mysl je trvale vyrovnaná, již přemohli zrození a smrt. Jsou bezchybní jako Brahman, a proto už nyní setrvávají na úrovni Brahmanu.

</div>

==== Význam ====

<div class="purport">
Vyrovnanost mysli, o níž se tu hovoří, je známkou seberealizace. O těch, kdo tohoto stavu dosáhli, je třeba vědět, že již překonali hmotné podmínky, konkrétně zrození a smrt. Dokud se živá bytost ztotožňuje s tělem, je podmíněná. Jakmile však poznáním vlastního já dosáhne vyrovnanosti, je od podmíněného života osvobozená — po smrti již není nucena narodit se v hmotném světě a může se dostat do duchovního nebe. Pán je bez chyby, protože ho nic nepřitahuje a vůči ničemu necítí nenávist. Když také živá bytost dosáhne úrovně, kdy ji nic nepřitahuje a k ničemu nechová zášť, je i ona prostá chyby a je způsobilá vejít do duchovního světa. Takové osoby je třeba považovat za již osvobozené. Jejich příznačné vlastnosti budou popsány v následujících verších.

</div>

<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 5.18| BG 5.18]] '''[[CS/BG 5.18|BG 5.18]] - [[CS/BG 5.20|BG 5.20]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.20| BG 5.20]]</div>
__NOTOC__
__NOEDITSECTION__

CS/BG 5.19 - Revision history

Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit