Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

2018-06-26T20:29:58Z

Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

← Older revision		Revision as of 20:29, 26 June 2018
Line 1:		Line 1:
	[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ\|~~B01~~]]		[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ\|C01]]
	<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5\| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div>		<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5\| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div>
	<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 4.42\| BG 4.42]] '''[[CS/BG 4.42\|BG 4.42]] - [[CS/BG 5.2\|BG 5.2]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 5.2\| BG 5.2]]</div>		<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 4.42\| BG 4.42]] '''[[CS/BG 4.42\|BG 4.42]] - [[CS/BG 5.2\|BG 5.2]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 5.2\| BG 5.2]]</div>
	{{~~RandomImageRU~~}}		{{RandomImage\|Czech}}

	==== VERŠ 1 ====		==== VERŠ 1 ====

	<div class="~~verse inter_diac~~">		<div class="devanagari">
	:~~''arjuna uvāca''~~		:अर्जुन उवाच
	~~:''sannyāsaṁ karmaṇāṁ kṛṣṇa''~~
	~~:''punar yogaṁ ca śaṁsasi''~~
	~~:''yac chreya etayor ekaṁ''~~
	~~:''tan me brūhi su-niścitam''~~

			:संन्यासं कर्मणां कृष्ण पुनर्योगं च शंससि ।
			:यच्छ्रेय एतयोरेकं तन्मे ब्रूहि सुनिश्चितम् ॥१॥
			</div>

			<div class="verse">
			:arjuna uvāca

			:sannyāsaṁ karmaṇāṁ kṛṣṇa
			:punar yogaṁ ca śaṁsasi
			:yac chreya etayor ekaṁ
			:tan me brūhi su-niścitam
	</div>		</div>

	==== Překlad slovo od slova ====		==== Překlad slovo od slova ====

	<div class="synonyms ~~inter_diac~~">		<div class="synonyms">
	arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; sannyāsam — zříkání se; karmaṇām — všech činností; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇo; punaḥ — zase; yogam — oddanou službu; ca — také; śaṁsasi — chválíš; yat — co; śreyaḥ — je prospěšnější; etayoḥ — z těch dvou; ekam — jedno; tat — to; me — mně; brūhi — prosím řekni; su-niścitam — s konečnou platností.		''arjunaḥ uvāca'' — Arjuna pravil; ''sannyāsam'' — zříkání se; ''karmaṇām'' — všech činností; ''kṛṣṇa'' — ó Kṛṣṇo; ''punaḥ'' — zase; ''yogam'' — oddanou službu; ''ca'' — také; ''śaṁsasi'' — chválíš; ''yat'' — co; ''śreyaḥ'' — je prospěšnější; ''etayoḥ'' — z těch dvou; ''ekam'' — jedno; ''tat'' — to; ''me'' — mně; ''brūhi'' — prosím řekni; ''su-niścitam'' — s konečnou platností.

	</div>		</div>

Line 26:		Line 32:
	<div class="translation">		<div class="translation">
	Arjuna pravil: Ó Kṛṣṇo, nejprve mě žádáš, abych se zřekl všech činů, a potom mi zase doporučuješ jednat s oddaností. Řekni mi prosím s konečnou platností: Co je prospěšnější?		Arjuna pravil: Ó Kṛṣṇo, nejprve mě žádáš, abych se zřekl všech činů, a potom mi zase doporučuješ jednat s oddaností. Řekni mi prosím s konečnou platností: Co je prospěšnější?

	</div>		</div>

Line 33:		Line 38:
	<div class="purport">		<div class="purport">
	V této kapitole Bhagavad-gīty Pán říká, že jednat formou oddané služby je lepší než suchá myšlenková spekulace. Oddaná služba je snadnější proto, že díky své transcendentální povaze nepřináší reakce. Ve druhé kapitole bylo vyloženo počáteční poznání duše, její zajetí v hmotném těle a rovněž způsob, jak se z tohoto vězení dostat buddhi-yogou neboli oddanou službou. Ve třetí kapitole bylo uvedeno, že ten, kdo setrvává na úrovni poznání, již nemá žádné povinnosti. A ve čtvrté kapitole řekl Pán Arjunovi, že všechny druhy činností prováděných jako oběť vrcholí poznáním. Na konci čtvrté kapitoly mu však poradil, aby procitl a s dokonalým poznáním bojoval. Tím, že Kṛṣṇa zdůrazňoval význam jak jednání s oddaností, tak i nečinnosti založené na poznání, uvedl Arjunu do rozpaků. Arjuna nyní uvažuje: Odříkání založené na poznání znamená ukončení veškeré práce konané smysly. Ale jestliže někdo jedná tak, že vykonává oddanou službu, jak je tím zastavena činnost? Jinými slovy, Arjuna si myslí, že sannyāsa neboli odříkání založené na poznání musí být zcela oproštěné od jakýchkoliv činností — zdá se mu totiž, že práce a odříkání si odporují. Vypadá, jako by nepochopil, že práce konaná s úplným poznáním nepřináší žádné reakce a je tedy totéž co nečin. Ptá se proto, zda má zanechat všech činností, nebo jednat s úplným poznáním.		V této kapitole Bhagavad-gīty Pán říká, že jednat formou oddané služby je lepší než suchá myšlenková spekulace. Oddaná služba je snadnější proto, že díky své transcendentální povaze nepřináší reakce. Ve druhé kapitole bylo vyloženo počáteční poznání duše, její zajetí v hmotném těle a rovněž způsob, jak se z tohoto vězení dostat buddhi-yogou neboli oddanou službou. Ve třetí kapitole bylo uvedeno, že ten, kdo setrvává na úrovni poznání, již nemá žádné povinnosti. A ve čtvrté kapitole řekl Pán Arjunovi, že všechny druhy činností prováděných jako oběť vrcholí poznáním. Na konci čtvrté kapitoly mu však poradil, aby procitl a s dokonalým poznáním bojoval. Tím, že Kṛṣṇa zdůrazňoval význam jak jednání s oddaností, tak i nečinnosti založené na poznání, uvedl Arjunu do rozpaků. Arjuna nyní uvažuje: Odříkání založené na poznání znamená ukončení veškeré práce konané smysly. Ale jestliže někdo jedná tak, že vykonává oddanou službu, jak je tím zastavena činnost? Jinými slovy, Arjuna si myslí, že sannyāsa neboli odříkání založené na poznání musí být zcela oproštěné od jakýchkoliv činností — zdá se mu totiž, že práce a odříkání si odporují. Vypadá, jako by nepochopil, že práce konaná s úplným poznáním nepřináší žádné reakce a je tedy totéž co nečin. Ptá se proto, zda má zanechat všech činností, nebo jednat s úplným poznáním.

























	</div>		</div>

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit

2017-08-24T14:18:28Z

Bhagavad-gita Compile Form edit

New page

[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PÁTÁ|B01]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 5| KAPITOLA PÁTÁ: Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 4.42| BG 4.42]] '''[[CS/BG 4.42|BG 4.42]] - [[CS/BG 5.2|BG 5.2]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.2| BG 5.2]]</div>
{{RandomImageRU}}

==== VERŠ 1 ====

<div class="verse inter_diac">
:''arjuna uvāca''
:''sannyāsaṁ karmaṇāṁ kṛṣṇa''
:''punar yogaṁ ca śaṁsasi''
:''yac chreya etayor ekaṁ''
:''tan me brūhi su-niścitam''

</div>

==== Překlad slovo od slova ====

<div class="synonyms inter_diac">
arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; sannyāsam — zříkání se; karmaṇām — všech činností; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇo; punaḥ — zase; yogam — oddanou službu; ca — také; śaṁsasi — chválíš; yat — co; śreyaḥ — je prospěšnější; etayoḥ — z těch dvou; ekam — jedno; tat — to; me — mně; brūhi — prosím řekni; su-niścitam — s konečnou platností.

</div>

==== Překlad ====

<div class="translation">
Arjuna pravil: Ó Kṛṣṇo, nejprve mě žádáš, abych se zřekl všech činů, a potom mi zase doporučuješ jednat s oddaností. Řekni mi prosím s konečnou platností: Co je prospěšnější?

</div>

==== Význam ====

<div class="purport">
V této kapitole Bhagavad-gīty Pán říká, že jednat formou oddané služby je lepší než suchá myšlenková spekulace. Oddaná služba je snadnější proto, že díky své transcendentální povaze nepřináší reakce. Ve druhé kapitole bylo vyloženo počáteční poznání duše, její zajetí v hmotném těle a rovněž způsob, jak se z tohoto vězení dostat buddhi-yogou neboli oddanou službou. Ve třetí kapitole bylo uvedeno, že ten, kdo setrvává na úrovni poznání, již nemá žádné povinnosti. A ve čtvrté kapitole řekl Pán Arjunovi, že všechny druhy činností prováděných jako oběť vrcholí poznáním. Na konci čtvrté kapitoly mu však poradil, aby procitl a s dokonalým poznáním bojoval. Tím, že Kṛṣṇa zdůrazňoval význam jak jednání s oddaností, tak i nečinnosti založené na poznání, uvedl Arjunu do rozpaků. Arjuna nyní uvažuje: Odříkání založené na poznání znamená ukončení veškeré práce konané smysly. Ale jestliže někdo jedná tak, že vykonává oddanou službu, jak je tím zastavena činnost? Jinými slovy, Arjuna si myslí, že sannyāsa neboli odříkání založené na poznání musí být zcela oproštěné od jakýchkoliv činností — zdá se mu totiž, že práce a odříkání si odporují. Vypadá, jako by nepochopil, že práce konaná s úplným poznáním nepřináší žádné reakce a je tedy totéž co nečin. Ptá se proto, zda má zanechat všech činností, nebo jednat s úplným poznáním.

</div>

<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 4.42| BG 4.42]] '''[[CS/BG 4.42|BG 4.42]] - [[CS/BG 5.2|BG 5.2]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 5.2| BG 5.2]]</div>
__NOTOC__
__NOEDITSECTION__

CS/BG 5.1 - Revision history

Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit