Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

2018-06-26T20:21:19Z

Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

← Older revision		Revision as of 20:21, 26 June 2018
Line 1:		Line 1:
	[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ČTVRTÁ\|~~B26~~]]		[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ČTVRTÁ\|C26]]
	<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 4\| KAPITOLA ČTVRTÁ: Transcendentální poznání]]'''</div>		<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 4\| KAPITOLA ČTVRTÁ: Transcendentální poznání]]'''</div>
	<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 4.25\| BG 4.25]] '''[[CS/BG 4.25\|BG 4.25]] - [[CS/BG 4.27\|BG 4.27]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 4.27\| BG 4.27]]</div>		<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 4.25\| BG 4.25]] '''[[CS/BG 4.25\|BG 4.25]] - [[CS/BG 4.27\|BG 4.27]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 4.27\| BG 4.27]]</div>
	{{~~RandomImageRU~~}}		{{RandomImage\|Czech}}

	==== VERŠ 26 ====		==== VERŠ 26 ====

	<div class="~~verse inter_diac~~">		<div class="devanagari">
	:~~''śrotrādīnīndriyāṇy anye''~~		:श्रोत्रादीनीन्द्रियाण्यन्ये संयमाग्निषु जुह्वति ।
	:~~''saṁyamāgniṣu juhvati''~~		:शब्दादीन्विषयानन्य इन्द्रियाग्निषु जुह्वति ॥२६॥
	~~:''śabdādīn viṣayān anya''~~		</div>
	~~:''indriyāgniṣu juhvati''~~

			<div class="verse">
			:śrotrādīnīndriyāṇy anye
			:saṁyamāgniṣu juhvati
			:śabdādīn viṣayān anya
			:indriyāgniṣu juhvati
	</div>		</div>

	==== Překlad slovo od slova ====		==== Překlad slovo od slova ====

	<div class="synonyms ~~inter_diac~~">		<div class="synonyms">
	śrotra-ādīni — jako například proces naslouchání; indriyāṇi — smysly; anye — jiní; saṁyama — ovládání; agniṣu — v ohních; juhvati — obětují; śabda-ādīn — zvukovou vibraci a tak dále; viṣayān — objekty smyslového požitku; anye — jiní; indriya — smyslových orgánů; agniṣu — v ohních; juhvati — obětují.		''śrotra-ādīni'' — jako například proces naslouchání; ''indriyāṇi'' — smysly; ''anye'' — jiní; ''saṁyama'' — ovládání; ''agniṣu'' — v ohních; ''juhvati'' — obětují; ''śabda-ādīn'' — zvukovou vibraci a tak dále; ''viṣayān'' — objekty smyslového požitku; ''anye'' — jiní; ''indriya'' — smyslových orgánů; ''agniṣu'' — v ohních; ''juhvati'' — obětují.

	</div>		</div>

Line 25:		Line 28:
	<div class="translation">		<div class="translation">
	Někteří (bezúhonní brahmacārīni) obětují naslouchání a smysly do ohně ovládání mysli a někteří (hospodáři žijící usměrněným životem) obětují smyslové objekty do ohně smyslů.		Někteří (bezúhonní brahmacārīni) obětují naslouchání a smysly do ohně ovládání mysli a někteří (hospodáři žijící usměrněným životem) obětují smyslové objekty do ohně smyslů.

	</div>		</div>

Line 32:		Line 34:
	<div class="purport">		<div class="purport">
	Všichni členové čtyř stavů lidského života — brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsī — se mají stát dokonalými yogīny či transcendentalisty. Jelikož lidský život není k tomu, abychom uspokojovali smysly jako zvířata, jsou jeho čtyři stádia uspořádána tak, aby člověk nakonec dospěl k duchovní dokonalosti. Brahmacārīni neboli žáci v péči pravého duchovního učitele ovládají mysl tím, že se zdržují smyslového požitku. Brahmacārī naslouchá pouze slovům týkajícím se vědomí Kṛṣṇy; naslouchání je základním předpokladem pro porozumění, a bezúhonný brahmacārī se proto plně věnuje opěvování Pánovy slávy a naslouchání o ní (harer nāmānukīrtanam). Vyhýbá se poslouchání hmotných zvukových vibrací a jeho sluch se zaměřuje na transcendentální zvukovou vibraci Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa. A hospodáři, kteří mají do určité míry povoleno uspokojovat smysly, tak zase činí s velkou zdrženlivostí. Pohlavní život, požívání omamných látek a jedení masa jsou běžné sklony lidské společnosti — hospodář žijící usměrněným životem však neomezenému pohlavnímu styku a dalším smyslovým požitkům neholduje. V celém civilizovaném světě proto existuje manželství založené na zásadách náboženství, jelikož umožňuje pohlavní život, který je omezený a prostý ulpění. Ten je také určitým druhem yajñi, neboť hospodář obětuje svůj sklon ke smyslovému požitku zájmu vyššího, transcendentálního života.		Všichni členové čtyř stavů lidského života — brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsī — se mají stát dokonalými yogīny či transcendentalisty. Jelikož lidský život není k tomu, abychom uspokojovali smysly jako zvířata, jsou jeho čtyři stádia uspořádána tak, aby člověk nakonec dospěl k duchovní dokonalosti. Brahmacārīni neboli žáci v péči pravého duchovního učitele ovládají mysl tím, že se zdržují smyslového požitku. Brahmacārī naslouchá pouze slovům týkajícím se vědomí Kṛṣṇy; naslouchání je základním předpokladem pro porozumění, a bezúhonný brahmacārī se proto plně věnuje opěvování Pánovy slávy a naslouchání o ní (harer nāmānukīrtanam). Vyhýbá se poslouchání hmotných zvukových vibrací a jeho sluch se zaměřuje na transcendentální zvukovou vibraci Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa. A hospodáři, kteří mají do určité míry povoleno uspokojovat smysly, tak zase činí s velkou zdrženlivostí. Pohlavní život, požívání omamných látek a jedení masa jsou běžné sklony lidské společnosti — hospodář žijící usměrněným životem však neomezenému pohlavnímu styku a dalším smyslovým požitkům neholduje. V celém civilizovaném světě proto existuje manželství založené na zásadách náboženství, jelikož umožňuje pohlavní život, který je omezený a prostý ulpění. Ten je také určitým druhem yajñi, neboť hospodář obětuje svůj sklon ke smyslovému požitku zájmu vyššího, transcendentálního života.












	</div>		</div>

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit

2017-08-24T13:59:58Z

Bhagavad-gita Compile Form edit

New page

[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ČTVRTÁ|B26]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 4| KAPITOLA ČTVRTÁ: Transcendentální poznání]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 4.25| BG 4.25]] '''[[CS/BG 4.25|BG 4.25]] - [[CS/BG 4.27|BG 4.27]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 4.27| BG 4.27]]</div>
{{RandomImageRU}}

==== VERŠ 26 ====

<div class="verse inter_diac">
:''śrotrādīnīndriyāṇy anye''
:''saṁyamāgniṣu juhvati''
:''śabdādīn viṣayān anya''
:''indriyāgniṣu juhvati''

</div>

==== Překlad slovo od slova ====

<div class="synonyms inter_diac">
śrotra-ādīni — jako například proces naslouchání; indriyāṇi — smysly; anye — jiní; saṁyama — ovládání; agniṣu — v ohních; juhvati — obětují; śabda-ādīn — zvukovou vibraci a tak dále; viṣayān — objekty smyslového požitku; anye — jiní; indriya — smyslových orgánů; agniṣu — v ohních; juhvati — obětují.

</div>

==== Překlad ====

<div class="translation">
Někteří (bezúhonní brahmacārīni) obětují naslouchání a smysly do ohně ovládání mysli a někteří (hospodáři žijící usměrněným životem) obětují smyslové objekty do ohně smyslů.

</div>

==== Význam ====

<div class="purport">
Všichni členové čtyř stavů lidského života — brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsī — se mají stát dokonalými yogīny či transcendentalisty. Jelikož lidský život není k tomu, abychom uspokojovali smysly jako zvířata, jsou jeho čtyři stádia uspořádána tak, aby člověk nakonec dospěl k duchovní dokonalosti. Brahmacārīni neboli žáci v péči pravého duchovního učitele ovládají mysl tím, že se zdržují smyslového požitku. Brahmacārī naslouchá pouze slovům týkajícím se vědomí Kṛṣṇy; naslouchání je základním předpokladem pro porozumění, a bezúhonný brahmacārī se proto plně věnuje opěvování Pánovy slávy a naslouchání o ní (harer nāmānukīrtanam). Vyhýbá se poslouchání hmotných zvukových vibrací a jeho sluch se zaměřuje na transcendentální zvukovou vibraci Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa. A hospodáři, kteří mají do určité míry povoleno uspokojovat smysly, tak zase činí s velkou zdrženlivostí. Pohlavní život, požívání omamných látek a jedení masa jsou běžné sklony lidské společnosti — hospodář žijící usměrněným životem však neomezenému pohlavnímu styku a dalším smyslovým požitkům neholduje. V celém civilizovaném světě proto existuje manželství založené na zásadách náboženství, jelikož umožňuje pohlavní život, který je omezený a prostý ulpění. Ten je také určitým druhem yajñi, neboť hospodář obětuje svůj sklon ke smyslovému požitku zájmu vyššího, transcendentálního života.

</div>

<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 4.25| BG 4.25]] '''[[CS/BG 4.25|BG 4.25]] - [[CS/BG 4.27|BG 4.27]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 4.27| BG 4.27]]</div>
__NOTOC__
__NOEDITSECTION__

CS/BG 4.26 - Revision history

Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit