CS/BG 4.12 - Revision history

Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

2018-06-26T20:16:19Z

Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

← Older revision		Revision as of 20:16, 26 June 2018
Line 1:		Line 1:
	[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ČTVRTÁ\|~~B12~~]]		[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ČTVRTÁ\|C12]]
	<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 4\| KAPITOLA ČTVRTÁ: Transcendentální poznání]]'''</div>		<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 4\| KAPITOLA ČTVRTÁ: Transcendentální poznání]]'''</div>
	<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 4.11\| BG 4.11]] '''[[CS/BG 4.11\|BG 4.11]] - [[CS/BG 4.13\|BG 4.13]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 4.13\| BG 4.13]]</div>		<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 4.11\| BG 4.11]] '''[[CS/BG 4.11\|BG 4.11]] - [[CS/BG 4.13\|BG 4.13]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 4.13\| BG 4.13]]</div>
	{{~~RandomImageRU~~}}		{{RandomImage\|Czech}}

	==== VERŠ 12 ====		==== VERŠ 12 ====

	<div class="~~verse inter_diac~~">		<div class="devanagari">
	:~~''kāṅkṣantaḥ karmaṇāṁ siddhiṁ''~~		:काङ्क्षन्तः कर्मणां सिद्धिं यजन्त इह देवताः ।
	:~~''yajanta iha devatāḥ''~~		:क्षिप्रं हि मानुषे लोके सिद्धिर्भवति कर्मजा ॥१२॥
	~~:''kṣipraṁ hi mānuṣe loke''~~		</div>
	~~:''siddhir bhavati karma-jā''~~

			<div class="verse">
			:kāṅkṣantaḥ karmaṇāṁ siddhiṁ
			:yajanta iha devatāḥ
			:kṣipraṁ hi mānuṣe loke
			:siddhir bhavati karma-jā
	</div>		</div>

	==== Překlad slovo od slova ====		==== Překlad slovo od slova ====

	<div class="synonyms ~~inter_diac~~">		<div class="synonyms">
	kāṅkṣantaḥ — toužící; karmaṇām — plodonosných činností; siddhim — dokonalost; yajante — uctívají oběťmi; iha — v hmotném světě; devatāḥ — polobohy; kṣipram — velice rychle; hi — jistě; mānuṣe — v lidské společnosti; loke — na tomto světě; siddhiḥ — úspěch; bhavati — přichází; karma-jā — z práce konané s vidinou jejích plodů.		''kāṅkṣantaḥ'' — toužící; ''karmaṇām'' — plodonosných činností; ''siddhim'' — dokonalost; ''yajante'' — uctívají oběťmi; ''iha'' — v hmotném světě; ''devatāḥ'' — polobohy; ''kṣipram'' — velice rychle; ''hi'' — jistě; ''mānuṣe'' — v lidské společnosti; ''loke'' — na tomto světě; ''siddhiḥ'' — úspěch; ''bhavati'' — přichází; ''karma-jā'' — z práce konané s vidinou jejích plodů.

	</div>		</div>

Line 25:		Line 28:
	<div class="translation">		<div class="translation">
	Lidé zde touží uspět v činnostech prováděných s touhou po jejich plodech, a proto uctívají polobohy. Výsledky plodonosné práce přicházejí v tomto světě vskutku rychle.		Lidé zde touží uspět v činnostech prováděných s touhou po jejich plodech, a proto uctívají polobohy. Výsledky plodonosné práce přicházejí v tomto světě vskutku rychle.

	</div>		</div>

Line 32:		Line 34:
	<div class="purport">		<div class="purport">
	Existuje jedno zcela mylné pochopení bohů neboli polobohů tohoto hmotného světa. Méně inteligentní lidé — i když se vydávají za velké učence — je pokládají za různé podoby Nejvyššího Pána. Polobozi nejsou různými podobami Boha, ale Jeho různými nedílnými částmi. Bůh je jeden a částí je mnoho. Vedy učí: nityo nityānām — Bůh je jediný. Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ; Nejvyšší Pán je jen jeden — Kṛṣṇa — a polobozi jsou obdařeni silami potřebnými k řízení hmotného světa. Všichni polobozi jsou živé bytosti (nityānām) s různou hmotnou mocí. Nejvyššímu Pánu — Nārāyaṇovi, Viṣṇuovi neboli Kṛṣṇovi — se nemohou rovnat. Každý, kdo si myslí, že Bůh a polobozi jsou na stejné úrovni, je pāṣaṇḍī, ateista. Ani mocné polobohy, jako je Brahmā a Śiva, nelze přirovnat k Nejvyššímu Pánu. Ve skutečnosti Ho Brahmā a Śiva uctívají (śiva-viriñci-nutam). Kupodivu je však mnoho vůdců z řad lidí, uctívaných hlupáky svedenými řečmi o antropomorfismu či zoomorfismu. Slova iha devatāḥ poukazují na mocné lidi nebo polobohy v tomto hmotném světě. Nārāyaṇa, Viṣṇu či Kṛṣṇa — Nejvyšší Osobnost Božství — však není součástí tohoto světa. Je nad ním neboli transcendentální vůči hmotnému stvoření. Dokonce i vůdce impersonalistů Śrīpāda Śaṅkarācārya tvrdí, že Nārāyaṇa, Kṛṣṇa, je nad hmotným stvořením. Pošetilí lidé (hṛta-jñāna) však uctívají polobohy, protože chtějí okamžité výsledky. Těch sice dosáhnou, ale nevědí, že výsledky získané tímto způsobem jsou dočasné a určené pro méně inteligentní lidi. Inteligentní osoba si je vědoma Kṛṣṇy a nemá zapotřebí uctívat nepatrné polobohy s vidinou nějakého okamžitého, chvilkového prospěchu. Polobozi i ti, kdo je uctívají, budou zničeni se zánikem tohoto světa. Požehnání polobohů jsou hmotná a dočasná a hmotné světy s jejich obyvateli včetně polobohů a jejich uctívatelů jsou pouhými bublinkami v kosmickém oceánu. Lidé v tomto světě jsou však posedlí touhou po nestálých věcech, jako je hmotné bohatství v podobě vlastní půdy, rodiny a všeho, co skýtá požitek. Aby těchto dočasných věcí dosáhli, uctívají polobohy nebo mocné osobnosti lidské společnosti. Pokud někdo uctíváním politického vůdce získá ministerské křeslo ve vládě, myslí si, že se mu dostalo velkého požehnání. Všichni proto poklonkují takzvaným vůdčím osobnostem neboli “velkým zvířatům”, aby získali dočasná požehnání, a také je skutečně získají. Tito hloupí lidé nemají zájem o vědomí Kṛṣṇy, díky kterému by jednou provždy vyřešili problém strastí hmotné existence. Všichni usilují o uspokojení smyslů a pro nepatrnou možnost smyslového požitku tíhnou k uctívání zplnomocněných živých bytostí, zvaných polobozi. Tento verš naznačuje, že lidé mají jen málo zájmu o vědomí Kṛṣṇy. Nejvíce se zajímají o hmotný požitek, a proto uctívají nějakou mocnou živou bytost.		Existuje jedno zcela mylné pochopení bohů neboli polobohů tohoto hmotného světa. Méně inteligentní lidé — i když se vydávají za velké učence — je pokládají za různé podoby Nejvyššího Pána. Polobozi nejsou různými podobami Boha, ale Jeho různými nedílnými částmi. Bůh je jeden a částí je mnoho. Vedy učí: nityo nityānām — Bůh je jediný. Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ; Nejvyšší Pán je jen jeden — Kṛṣṇa — a polobozi jsou obdařeni silami potřebnými k řízení hmotného světa. Všichni polobozi jsou živé bytosti (nityānām) s různou hmotnou mocí. Nejvyššímu Pánu — Nārāyaṇovi, Viṣṇuovi neboli Kṛṣṇovi — se nemohou rovnat. Každý, kdo si myslí, že Bůh a polobozi jsou na stejné úrovni, je pāṣaṇḍī, ateista. Ani mocné polobohy, jako je Brahmā a Śiva, nelze přirovnat k Nejvyššímu Pánu. Ve skutečnosti Ho Brahmā a Śiva uctívají (śiva-viriñci-nutam). Kupodivu je však mnoho vůdců z řad lidí, uctívaných hlupáky svedenými řečmi o antropomorfismu či zoomorfismu. Slova iha devatāḥ poukazují na mocné lidi nebo polobohy v tomto hmotném světě. Nārāyaṇa, Viṣṇu či Kṛṣṇa — Nejvyšší Osobnost Božství — však není součástí tohoto světa. Je nad ním neboli transcendentální vůči hmotnému stvoření. Dokonce i vůdce impersonalistů Śrīpāda Śaṅkarācārya tvrdí, že Nārāyaṇa, Kṛṣṇa, je nad hmotným stvořením. Pošetilí lidé (hṛta-jñāna) však uctívají polobohy, protože chtějí okamžité výsledky. Těch sice dosáhnou, ale nevědí, že výsledky získané tímto způsobem jsou dočasné a určené pro méně inteligentní lidi. Inteligentní osoba si je vědoma Kṛṣṇy a nemá zapotřebí uctívat nepatrné polobohy s vidinou nějakého okamžitého, chvilkového prospěchu. Polobozi i ti, kdo je uctívají, budou zničeni se zánikem tohoto světa. Požehnání polobohů jsou hmotná a dočasná a hmotné světy s jejich obyvateli včetně polobohů a jejich uctívatelů jsou pouhými bublinkami v kosmickém oceánu. Lidé v tomto světě jsou však posedlí touhou po nestálých věcech, jako je hmotné bohatství v podobě vlastní půdy, rodiny a všeho, co skýtá požitek. Aby těchto dočasných věcí dosáhli, uctívají polobohy nebo mocné osobnosti lidské společnosti. Pokud někdo uctíváním politického vůdce získá ministerské křeslo ve vládě, myslí si, že se mu dostalo velkého požehnání. Všichni proto poklonkují takzvaným vůdčím osobnostem neboli “velkým zvířatům”, aby získali dočasná požehnání, a také je skutečně získají. Tito hloupí lidé nemají zájem o vědomí Kṛṣṇy, díky kterému by jednou provždy vyřešili problém strastí hmotné existence. Všichni usilují o uspokojení smyslů a pro nepatrnou možnost smyslového požitku tíhnou k uctívání zplnomocněných živých bytostí, zvaných polobozi. Tento verš naznačuje, že lidé mají jen málo zájmu o vědomí Kṛṣṇy. Nejvíce se zajímají o hmotný požitek, a proto uctívají nějakou mocnou živou bytost.





	</div>		</div>

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit

2017-08-24T13:50:13Z

Bhagavad-gita Compile Form edit

New page

[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ČTVRTÁ|B12]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 4| KAPITOLA ČTVRTÁ: Transcendentální poznání]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 4.11| BG 4.11]] '''[[CS/BG 4.11|BG 4.11]] - [[CS/BG 4.13|BG 4.13]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 4.13| BG 4.13]]</div>
{{RandomImageRU}}

==== VERŠ 12 ====

<div class="verse inter_diac">
:''kāṅkṣantaḥ karmaṇāṁ siddhiṁ''
:''yajanta iha devatāḥ''
:''kṣipraṁ hi mānuṣe loke''
:''siddhir bhavati karma-jā''

</div>

==== Překlad slovo od slova ====

<div class="synonyms inter_diac">
kāṅkṣantaḥ — toužící; karmaṇām — plodonosných činností; siddhim — dokonalost; yajante — uctívají oběťmi; iha — v hmotném světě; devatāḥ — polobohy; kṣipram — velice rychle; hi — jistě; mānuṣe — v lidské společnosti; loke — na tomto světě; siddhiḥ — úspěch; bhavati — přichází; karma-jā — z práce konané s vidinou jejích plodů.

</div>

==== Překlad ====

<div class="translation">
Lidé zde touží uspět v činnostech prováděných s touhou po jejich plodech, a proto uctívají polobohy. Výsledky plodonosné práce přicházejí v tomto světě vskutku rychle.

</div>

==== Význam ====

<div class="purport">
Existuje jedno zcela mylné pochopení bohů neboli polobohů tohoto hmotného světa. Méně inteligentní lidé — i když se vydávají za velké učence — je pokládají za různé podoby Nejvyššího Pána. Polobozi nejsou různými podobami Boha, ale Jeho různými nedílnými částmi. Bůh je jeden a částí je mnoho. Vedy učí: nityo nityānām — Bůh je jediný. Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ; Nejvyšší Pán je jen jeden — Kṛṣṇa — a polobozi jsou obdařeni silami potřebnými k řízení hmotného světa. Všichni polobozi jsou živé bytosti (nityānām) s různou hmotnou mocí. Nejvyššímu Pánu — Nārāyaṇovi, Viṣṇuovi neboli Kṛṣṇovi — se nemohou rovnat. Každý, kdo si myslí, že Bůh a polobozi jsou na stejné úrovni, je pāṣaṇḍī, ateista. Ani mocné polobohy, jako je Brahmā a Śiva, nelze přirovnat k Nejvyššímu Pánu. Ve skutečnosti Ho Brahmā a Śiva uctívají (śiva-viriñci-nutam). Kupodivu je však mnoho vůdců z řad lidí, uctívaných hlupáky svedenými řečmi o antropomorfismu či zoomorfismu. Slova iha devatāḥ poukazují na mocné lidi nebo polobohy v tomto hmotném světě. Nārāyaṇa, Viṣṇu či Kṛṣṇa — Nejvyšší Osobnost Božství — však není součástí tohoto světa. Je nad ním neboli transcendentální vůči hmotnému stvoření. Dokonce i vůdce impersonalistů Śrīpāda Śaṅkarācārya tvrdí, že Nārāyaṇa, Kṛṣṇa, je nad hmotným stvořením. Pošetilí lidé (hṛta-jñāna) však uctívají polobohy, protože chtějí okamžité výsledky. Těch sice dosáhnou, ale nevědí, že výsledky získané tímto způsobem jsou dočasné a určené pro méně inteligentní lidi. Inteligentní osoba si je vědoma Kṛṣṇy a nemá zapotřebí uctívat nepatrné polobohy s vidinou nějakého okamžitého, chvilkového prospěchu. Polobozi i ti, kdo je uctívají, budou zničeni se zánikem tohoto světa. Požehnání polobohů jsou hmotná a dočasná a hmotné světy s jejich obyvateli včetně polobohů a jejich uctívatelů jsou pouhými bublinkami v kosmickém oceánu. Lidé v tomto světě jsou však posedlí touhou po nestálých věcech, jako je hmotné bohatství v podobě vlastní půdy, rodiny a všeho, co skýtá požitek. Aby těchto dočasných věcí dosáhli, uctívají polobohy nebo mocné osobnosti lidské společnosti. Pokud někdo uctíváním politického vůdce získá ministerské křeslo ve vládě, myslí si, že se mu dostalo velkého požehnání. Všichni proto poklonkují takzvaným vůdčím osobnostem neboli “velkým zvířatům”, aby získali dočasná požehnání, a také je skutečně získají. Tito hloupí lidé nemají zájem o vědomí Kṛṣṇy, díky kterému by jednou provždy vyřešili problém strastí hmotné existence. Všichni usilují o uspokojení smyslů a pro nepatrnou možnost smyslového požitku tíhnou k uctívání zplnomocněných živých bytostí, zvaných polobozi. Tento verš naznačuje, že lidé mají jen málo zájmu o vědomí Kṛṣṇy. Nejvíce se zajímají o hmotný požitek, a proto uctívají nějakou mocnou živou bytost.

</div>

<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 4.11| BG 4.11]] '''[[CS/BG 4.11|BG 4.11]] - [[CS/BG 4.13|BG 4.13]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 4.13| BG 4.13]]</div>
__NOTOC__
__NOEDITSECTION__