Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

2018-06-26T19:36:37Z

Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

← Older revision		Revision as of 19:36, 26 June 2018
Line 1:		Line 1:
	[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ\|~~B01~~]]		[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ\|C01]]
	<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2\| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div>		<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2\| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div>
	<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 1.46\| BG 1.46]] '''[[CS/BG 1.46\|BG 1.46]] - [[CS/BG 2.2\|BG 2.2]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 2.2\| BG 2.2]]</div>		<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 1.46\| BG 1.46]] '''[[CS/BG 1.46\|BG 1.46]] - [[CS/BG 2.2\|BG 2.2]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 2.2\| BG 2.2]]</div>
	{{~~RandomImageRU~~}}		{{RandomImage\|Czech}}

	==== VERŠ 1 ====		==== VERŠ 1 ====

	<div class="~~verse inter_diac~~">		<div class="devanagari">
	:~~''sañjaya uvāca''~~		:सञ्जय उवाच
	~~:''taṁ tathā kṛpayāviṣṭam''~~
	~~:''aśru-pūrṇākulekṣaṇam''~~
	~~:''viṣīdantam idaṁ vākyam''~~
	~~:''uvāca madhusūdanaḥ''~~

			:तं तथा कृपयाविष्टमश्रुपूर्णाकुलेक्षणम् ।
			:विषीदन्तमिदं वाक्यमुवाच मधुसूदनः ॥१॥
			</div>

			<div class="verse">
			:sañjaya uvāca

			:taṁ tathā kṛpayāviṣṭam
			:aśru-pūrṇākulekṣaṇam
			:viṣīdantam idaṁ vākyam
			:uvāca madhusūdanaḥ
	</div>		</div>

	==== Překlad slovo od slova ====		==== Překlad slovo od slova ====

	<div class="synonyms ~~inter_diac~~">		<div class="synonyms">
	sañjayaḥ uvāca — Sañjaya pravil; tam — Arjunovi; tathā — takto; kṛpayā — soucitem; āviṣṭam — přemoženému; aśru-pūrṇa-ākula — plné slz; īkṣaṇam — oči; viṣīdantam — naříkajícímu; idam — tato; vākyam — slova; uvāca — řekl; madhu-sūdanaḥ — hubitel Madhua.		''sañjayaḥ uvāca'' — Sañjaya pravil; ''tam'' — Arjunovi; ''tathā'' — takto; ''kṛpayā'' — soucitem; ''āviṣṭam'' — přemoženému; ''aśru-pūrṇa-ākula'' — plné slz; ''īkṣaṇam'' — oči; ''viṣīdantam'' — naříkajícímu; ''idam'' — tato; ''vākyam'' — slova; ''uvāca'' — řekl; ''madhu-sūdanaḥ'' — hubitel Madhua.

	</div>		</div>

Line 26:		Line 32:
	<div class="translation">		<div class="translation">
	Sañjaya řekl: Když Madhusūdana, Kṛṣṇa, viděl Arjunu přemoženého soucitem, se sklíčenou myslí a očima zalitýma slzami, pronesl následující slova.		Sañjaya řekl: Když Madhusūdana, Kṛṣṇa, viděl Arjunu přemoženého soucitem, se sklíčenou myslí a očima zalitýma slzami, pronesl následující slova.

	</div>		</div>

Line 33:		Line 38:
	<div class="purport">		<div class="purport">
	Hmotný soucit, nářek a slzy jsou známkou neznalosti skutečného vlastního já. Mít soucit s věčnou duší je naopak známkou seberealizace. V tomto verši je důležité slovo Madhusūdana. Pán Kṛṣṇa zabil démona Madhua a nyní po něm Arjuna chce, aby zabil démona nepochopení, přemáhajícího Arjunu při plnění jeho povinnosti. Nikdo neví, kdy je třeba projevit soucit. Nemá smysl litovat šatů topícího se člověka. Tomu, kdo spadl do oceánu nevědomosti, nepomůžeme, když zachráníme pouze jeho oděv — hrubohmotné tělo. Každý, kdo to neví a běduje pro tento oděv, je śūdra neboli ten, kdo zbytečně naříká. Arjuna byl kṣatriya a takové chování se od něho neočekávalo. Pán Kṛṣṇa však může utišit nářek nevědomého člověka, a kvůli tomu přednesl Bhagavad-gītu. Ve druhé kapitole nás Śrī Kṛṣṇa, nejvyšší autorita, učí seberealizaci analytickým studiem hmotného těla a duchovní duše. Této realizace může živá bytost dosáhnout, když jedná bez připoutanosti k plodům své práce a má jasnou představu o tom, co je skutečné vlastní já.		Hmotný soucit, nářek a slzy jsou známkou neznalosti skutečného vlastního já. Mít soucit s věčnou duší je naopak známkou seberealizace. V tomto verši je důležité slovo Madhusūdana. Pán Kṛṣṇa zabil démona Madhua a nyní po něm Arjuna chce, aby zabil démona nepochopení, přemáhajícího Arjunu při plnění jeho povinnosti. Nikdo neví, kdy je třeba projevit soucit. Nemá smysl litovat šatů topícího se člověka. Tomu, kdo spadl do oceánu nevědomosti, nepomůžeme, když zachráníme pouze jeho oděv — hrubohmotné tělo. Každý, kdo to neví a běduje pro tento oděv, je śūdra neboli ten, kdo zbytečně naříká. Arjuna byl kṣatriya a takové chování se od něho neočekávalo. Pán Kṛṣṇa však může utišit nářek nevědomého člověka, a kvůli tomu přednesl Bhagavad-gītu. Ve druhé kapitole nás Śrī Kṛṣṇa, nejvyšší autorita, učí seberealizaci analytickým studiem hmotného těla a duchovní duše. Této realizace může živá bytost dosáhnout, když jedná bez připoutanosti k plodům své práce a má jasnou představu o tom, co je skutečné vlastní já.






	</div>		</div>

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit

2017-08-24T09:28:06Z

Bhagavad-gita Compile Form edit

New page

[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DRUHÁ|B01]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 2| KAPITOLA DRUHÁ: Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 1.46| BG 1.46]] '''[[CS/BG 1.46|BG 1.46]] - [[CS/BG 2.2|BG 2.2]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.2| BG 2.2]]</div>
{{RandomImageRU}}

==== VERŠ 1 ====

<div class="verse inter_diac">
:''sañjaya uvāca''
:''taṁ tathā kṛpayāviṣṭam''
:''aśru-pūrṇākulekṣaṇam''
:''viṣīdantam idaṁ vākyam''
:''uvāca madhusūdanaḥ''

</div>

==== Překlad slovo od slova ====

<div class="synonyms inter_diac">
sañjayaḥ uvāca — Sañjaya pravil; tam — Arjunovi; tathā — takto; kṛpayā — soucitem; āviṣṭam — přemoženému; aśru-pūrṇa-ākula — plné slz; īkṣaṇam — oči; viṣīdantam — naříkajícímu; idam — tato; vākyam — slova; uvāca — řekl; madhu-sūdanaḥ — hubitel Madhua.

</div>

==== Překlad ====

<div class="translation">
Sañjaya řekl: Když Madhusūdana, Kṛṣṇa, viděl Arjunu přemoženého soucitem, se sklíčenou myslí a očima zalitýma slzami, pronesl následující slova.

</div>

==== Význam ====

<div class="purport">
Hmotný soucit, nářek a slzy jsou známkou neznalosti skutečného vlastního já. Mít soucit s věčnou duší je naopak známkou seberealizace. V tomto verši je důležité slovo Madhusūdana. Pán Kṛṣṇa zabil démona Madhua a nyní po něm Arjuna chce, aby zabil démona nepochopení, přemáhajícího Arjunu při plnění jeho povinnosti. Nikdo neví, kdy je třeba projevit soucit. Nemá smysl litovat šatů topícího se člověka. Tomu, kdo spadl do oceánu nevědomosti, nepomůžeme, když zachráníme pouze jeho oděv — hrubohmotné tělo. Každý, kdo to neví a běduje pro tento oděv, je śūdra neboli ten, kdo zbytečně naříká. Arjuna byl kṣatriya a takové chování se od něho neočekávalo. Pán Kṛṣṇa však může utišit nářek nevědomého člověka, a kvůli tomu přednesl Bhagavad-gītu. Ve druhé kapitole nás Śrī Kṛṣṇa, nejvyšší autorita, učí seberealizaci analytickým studiem hmotného těla a duchovní duše. Této realizace může živá bytost dosáhnout, když jedná bez připoutanosti k plodům své práce a má jasnou představu o tom, co je skutečné vlastní já.

</div>

<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 1.46| BG 1.46]] '''[[CS/BG 1.46|BG 1.46]] - [[CS/BG 2.2|BG 2.2]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 2.2| BG 2.2]]</div>
__NOTOC__
__NOEDITSECTION__

CS/BG 2.1 - Revision history

Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit