Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

2018-06-26T19:21:17Z

Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

← Older revision		Revision as of 19:21, 26 June 2018
Line 1:		Line 1:
	[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMNÁCTÁ\|~~B38~~]]		[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMNÁCTÁ\|C38]]
	<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 18\| KAPITOLA OSMNÁCTÁ: Závěr — dokonalost odříkání]]'''</div>		<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 18\| KAPITOLA OSMNÁCTÁ: Závěr — dokonalost odříkání]]'''</div>
	<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 18.37\| BG 18.37]] '''[[CS/BG 18.37\|BG 18.37]] - [[CS/BG 18.39\|BG 18.39]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 18.39\| BG 18.39]]</div>		<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 18.37\| BG 18.37]] '''[[CS/BG 18.37\|BG 18.37]] - [[CS/BG 18.39\|BG 18.39]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 18.39\| BG 18.39]]</div>
	{{~~RandomImageRU~~}}		{{RandomImage\|Czech}}

	==== VERŠ 38 ====		==== VERŠ 38 ====

	<div class="~~verse inter_diac~~">		<div class="devanagari">
	:~~''viṣayendriya-saṁyogād''~~		:विषयेन्द्रियसंयोगाद्यत्तदग्रेऽमृतोपमम् ।
	:~~''yat tad agre 'mṛtopamam''~~		:परिणामे विषमिव तत्सुखं राजसं स्मृतम् ॥३८॥
	~~:''pariṇāme viṣam iva''~~		</div>
	~~:''tat sukhaṁ rājasaṁ smṛtam''~~

			<div class="verse">
			:viṣayendriya-saṁyogād
			:yat tad agre 'mṛtopamam
			:pariṇāme viṣam iva
			:tat sukhaṁ rājasaṁ smṛtam
	</div>		</div>

	==== Překlad slovo od slova ====		==== Překlad slovo od slova ====

	<div class="synonyms ~~inter_diac~~">		<div class="synonyms">
	viṣaya — smyslových objektů; indriya — a smyslů; saṁyogāt — ze spojení; yat — co; tat — to; agre — na začátku; amṛta-upamam — jako nektar; pariṇāme — na konci; viṣam iva — jako jed; tat — to; sukham — štěstí; rājasam — charakteru vášně; smṛtam — je považováno.		''viṣaya'' — smyslových objektů; ''indriya'' — a smyslů; ''saṁyogāt'' — ze spojení; ''yat'' — co; ''tat'' — to; ''agre'' — na začátku; ''amṛta-upamam'' — jako nektar; ''pariṇāme'' — na konci; ''viṣam iva'' — jako jed; ''tat'' — to; ''sukham'' — štěstí; ''rājasam'' — charakteru vášně; ''smṛtam'' — je považováno.

	</div>		</div>

Line 25:		Line 28:
	<div class="translation">		<div class="translation">
	Štěstí, které pochází ze styku smyslů s jejich objekty a které zpočátku vypadá jako nektar, ale na konci je jako jed, má charakter vášně.		Štěstí, které pochází ze styku smyslů s jejich objekty a které zpočátku vypadá jako nektar, ale na konci je jako jed, má charakter vášně.

	</div>		</div>

Line 32:		Line 34:
	<div class="purport">		<div class="purport">
	Když se mladý muž setká s mladou ženou, smysly ho podněcují k tomu, aby se na ni díval, dotýkal se jí a měl s ní pohlavní styk. Zpočátku to může být jejich smyslům velmi příjemné, ale na konci — či po nějakém čase — to již působí jako jed. Nestýkají se nebo se rozvedou a přijde bědování, soužení a tak dále. Takové štěstí má vždy charakter vášně. Štěstí, které pochází ze spojení smyslů se smyslovými objekty, způsobuje pouze neštěstí a je nutné se mu vyhnout.		Když se mladý muž setká s mladou ženou, smysly ho podněcují k tomu, aby se na ni díval, dotýkal se jí a měl s ní pohlavní styk. Zpočátku to může být jejich smyslům velmi příjemné, ale na konci — či po nějakém čase — to již působí jako jed. Nestýkají se nebo se rozvedou a přijde bědování, soužení a tak dále. Takové štěstí má vždy charakter vášně. Štěstí, které pochází ze spojení smyslů se smyslovými objekty, způsobuje pouze neštěstí a je nutné se mu vyhnout.



































	</div>		</div>

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit

2017-08-25T15:22:53Z

Bhagavad-gita Compile Form edit

New page

[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA OSMNÁCTÁ|B38]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 18| KAPITOLA OSMNÁCTÁ: Závěr — dokonalost odříkání]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 18.37| BG 18.37]] '''[[CS/BG 18.37|BG 18.37]] - [[CS/BG 18.39|BG 18.39]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 18.39| BG 18.39]]</div>
{{RandomImageRU}}

==== VERŠ 38 ====

<div class="verse inter_diac">
:''viṣayendriya-saṁyogād''
:''yat tad agre 'mṛtopamam''
:''pariṇāme viṣam iva''
:''tat sukhaṁ rājasaṁ smṛtam''

</div>

==== Překlad slovo od slova ====

<div class="synonyms inter_diac">
viṣaya — smyslových objektů; indriya — a smyslů; saṁyogāt — ze spojení; yat — co; tat — to; agre — na začátku; amṛta-upamam — jako nektar; pariṇāme — na konci; viṣam iva — jako jed; tat — to; sukham — štěstí; rājasam — charakteru vášně; smṛtam — je považováno.

</div>

==== Překlad ====

<div class="translation">
Štěstí, které pochází ze styku smyslů s jejich objekty a které zpočátku vypadá jako nektar, ale na konci je jako jed, má charakter vášně.

</div>

==== Význam ====

<div class="purport">
Když se mladý muž setká s mladou ženou, smysly ho podněcují k tomu, aby se na ni díval, dotýkal se jí a měl s ní pohlavní styk. Zpočátku to může být jejich smyslům velmi příjemné, ale na konci — či po nějakém čase — to již působí jako jed. Nestýkají se nebo se rozvedou a přijde bědování, soužení a tak dále. Takové štěstí má vždy charakter vášně. Štěstí, které pochází ze spojení smyslů se smyslovými objekty, způsobuje pouze neštěstí a je nutné se mu vyhnout.

</div>

<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 18.37| BG 18.37]] '''[[CS/BG 18.37|BG 18.37]] - [[CS/BG 18.39|BG 18.39]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 18.39| BG 18.39]]</div>
__NOTOC__
__NOEDITSECTION__

CS/BG 18.38 - Revision history

Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit