Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

2018-06-26T18:38:56Z

Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

← Older revision		Revision as of 18:38, 26 June 2018
Line 1:		Line 1:
	[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘINÁCTÁ\|~~B05~~]]		[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘINÁCTÁ\|C05]]
	<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 13\| KAPITOLA TŘINÁCTÁ: Příroda, poživatel a vědomí]]'''</div>		<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 13\| KAPITOLA TŘINÁCTÁ: Příroda, poživatel a vědomí]]'''</div>
	<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 13.4\| BG 13.4]] '''[[CS/BG 13.4\|BG 13.4]] - [[CS/BG 13.6-7\|BG 13.6-7]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 13.6-7\| BG 13.6-7]]</div>		<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 13.4\| BG 13.4]] '''[[CS/BG 13.4\|BG 13.4]] - [[CS/BG 13.6-7\|BG 13.6-7]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 13.6-7\| BG 13.6-7]]</div>
	{{~~RandomImageRU~~}}		{{RandomImage\|Czech}}

	==== VERŠ 5 ====		==== VERŠ 5 ====

	<div class="~~verse inter_diac~~">		<div class="devanagari">
	:~~''ṛṣibhir bahudhā gītaṁ''~~		:ऋषिभिर्बहुधा गीतं छन्दोभिर्विविधैः पृथक् ।
	:~~''chandobhir vividhaiḥ pṛthak''~~		:ब्रह्मसूत्रपदैश्चैव हेतुमद्भिर्विनिश्चितैः ॥५॥
	~~:''brahma-sūtra-padaiś caiva''~~		</div>
	~~:''hetumadbhir viniścitaiḥ''~~

			<div class="verse">
			:ṛṣibhir bahudhā gītaṁ
			:chandobhir vividhaiḥ pṛthak
			:brahma-sūtra-padaiś caiva
			:hetumadbhir viniścitaiḥ
	</div>		</div>

	==== Překlad slovo od slova ====		==== Překlad slovo od slova ====

	<div class="synonyms ~~inter_diac~~">		<div class="synonyms">
	ṛṣibhiḥ — velkými mudrci; bahudhā — mnoha způsoby; gītam — líčeno; chandobhiḥ — védskými hymny; vividhaiḥ — různými; pṛthak — různě; brahma-sūtra — Vedānty; padaiḥ — stručnými průpověďmi; ca — také; eva — jistě; hetu-madbhiḥ — s příčinou a následkem; viniścitaiḥ — jistými.		''ṛṣibhiḥ'' — velkými mudrci; ''bahudhā'' — mnoha způsoby; ''gītam'' — líčeno; ''chandobhiḥ'' — védskými hymny; ''vividhaiḥ'' — různými; ''pṛthak'' — různě; ''brahma-sūtra'' — Vedānty; ''padaiḥ'' — stručnými průpověďmi; ''ca'' — také; ''eva'' — jistě; ''hetu-madbhiḥ'' — s příčinou a následkem; ''viniścitaiḥ'' — jistými.

	</div>		</div>

Line 25:		Line 28:
	<div class="translation">		<div class="translation">
	Toto poznání o poli působnosti a znalci pole popsali různí mudrci v různých védských písmech. Zvláště je podáno ve Vedānta-sūtře, se zachováním dokonalé logiky příčiny a následku.		Toto poznání o poli působnosti a znalci pole popsali různí mudrci v různých védských písmech. Zvláště je podáno ve Vedānta-sūtře, se zachováním dokonalé logiky příčiny a následku.

	</div>		</div>

Line 38:		Line 40:

	Ve verši stojí, že osnovy Brahma-sūtry jsou názorně uspořádány z hlediska příčiny a následku. Některé z těchto sūter znějí: na viyad aśruteḥ (2.3.2), nātmā śruteḥ (2.3.18), parāt tu tac-chruteḥ (2.3.40). První se vztahuje na pole působnosti, druhá na živou bytost a třetí na Nejvyššího Pána, který je summum bonum mezi všemi projevy různých bytostí.		Ve verši stojí, že osnovy Brahma-sūtry jsou názorně uspořádány z hlediska příčiny a následku. Některé z těchto sūter znějí: na viyad aśruteḥ (2.3.2), nātmā śruteḥ (2.3.18), parāt tu tac-chruteḥ (2.3.40). První se vztahuje na pole působnosti, druhá na živou bytost a třetí na Nejvyššího Pána, který je summum bonum mezi všemi projevy různých bytostí.


	</div>		</div>

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit

2017-08-25T09:31:21Z

Bhagavad-gita Compile Form edit

New page

[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘINÁCTÁ|B05]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 13| KAPITOLA TŘINÁCTÁ: Příroda, poživatel a vědomí]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 13.4| BG 13.4]] '''[[CS/BG 13.4|BG 13.4]] - [[CS/BG 13.6-7|BG 13.6-7]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 13.6-7| BG 13.6-7]]</div>
{{RandomImageRU}}

==== VERŠ 5 ====

<div class="verse inter_diac">
:''ṛṣibhir bahudhā gītaṁ''
:''chandobhir vividhaiḥ pṛthak''
:''brahma-sūtra-padaiś caiva''
:''hetumadbhir viniścitaiḥ''

</div>

==== Překlad slovo od slova ====

<div class="synonyms inter_diac">
ṛṣibhiḥ — velkými mudrci; bahudhā — mnoha způsoby; gītam — líčeno; chandobhiḥ — védskými hymny; vividhaiḥ — různými; pṛthak — různě; brahma-sūtra — Vedānty; padaiḥ — stručnými průpověďmi; ca — také; eva — jistě; hetu-madbhiḥ — s příčinou a následkem; viniścitaiḥ — jistými.

</div>

==== Překlad ====

<div class="translation">
Toto poznání o poli působnosti a znalci pole popsali různí mudrci v různých védských písmech. Zvláště je podáno ve Vedānta-sūtře, se zachováním dokonalé logiky příčiny a následku.

</div>

==== Význam ====

<div class="purport">
Svrchovaná Osobnost Božství, Kṛṣṇa, je nejvyšší autoritou ve vysvětlování tohoto poznání, ale i tak je pro učence a uznávané autority samozřejmé, že se vždy dovolávají dřívějších autorit. Kṛṣṇa vykládá sporný bod rozdílnosti a jednoty duše a Nadduše odkazem na Vedāntu, která je přijímána za autoritativní písmo. Nejprve říká: “Tak to líčí různí mudrci.” Velkým mudrcem je — vedle Pána samotného — Vyāsadeva a jeho Vedānta-sūtra dokonale vysvětluje dualismus. Vyāsadevův otec Parāśara je rovněž velký mudrc, který píše ve svých náboženských spisech: ahaṁ tvaṁ ca tathānye... “My všichni — ty, já a ostatní živé bytosti — jsme transcendentální, přestože máme hmotná těla. Poklesli jsme a nacházíme se pod vlivem tří kvalit hmotné přírody, podle naší různé karmy. Proto je někdo na vyšší úrovni a někdo na nižší. Vyšší a nižší stavy bytí existují kvůli nevědomosti a projevují se u nekonečného množství živých bytostí. Nadduše, která nikdy nepoklesne, však nepodléhá znečištění třemi kvalitami přírody a je transcendentální.” Rozdíl mezi duší, Nadduší a tělem je podán i v původních védských písmech, zvláště v Kaṭha Upaniṣadě. Vysvětlilo ho mnoho velkých mudrců a Parāśara je považován za hlavního z nich.

Slovo chandobhiḥ se vztahuje na různá védská písma. Přírodu, živou bytost a Nejvyšší Osobnost Božství popisuje například Taittirīya Upaniṣad, která patří k Yajur Vedě.

Jak již bylo uvedeno, kṣetra je pole působnosti a kṣetra-jña je dvojího druhu: individuální živá bytost a svrchovaná živá bytost. Taittirīya Upaniṣad (2.5) uvádí: brahma pucchaṁ pratiṣṭhā. Jeden projev energie Nejvyššího Pána se nazývá anna-maya, což znamená, že živá bytost závisí ve svém bytí na potravě. To je materialistická realizace Nejvyššího. Po realizaci Nejvyšší Absolutní Pravdy na úrovni potravy přichází prāṇa-maya, kdy živá bytost vnímá Absolutní Pravdu v příznacích či podobách života. Na úrovni jñāna-maya přesahuje realizace příznaky života a týká se myšlení, cítění a chtění. Potom následuje realizace Brahmanu zvaná vijñāna-maya, kdy jsou mysl a příznaky života odlišeny od samotné živé bytosti. Další a nejvyšší úroveň je ānanda-maya, realizace dokonale blažené přirozenosti. To je pět úrovní realizace Brahmanu, které se nazývají brahma puccham. První tři z nich — anna-maya, prāṇa-maya a jñāna-maya — se týkají polí působnosti živých bytostí. Transcendentální ke všem těmto polím působnosti je Nejvyšší Pán, nazývaný ānanda-maya. Vedānta-sūtra rovněž popisuje Nejvyššího slovy: ānanda-mayo 'bhyāsāt, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je svou přirozeností plný radosti. Aby vychutnával svou transcendentální blaženost, expanduje se do projevů vijñāna-maya, prāṇa-maya, jñāna-maya a anna-maya. Živá bytost je považována za poživatele ve svém poli působnosti a vedle ní existuje ānanda-maya. Když se tedy živá bytost rozhodne užívat tak, že se sladí s ānanda-mayou, dosáhne dokonalosti. To je pravé vyobrazení Nejvyššího Pána jako svrchovaného znalce pole, živé bytosti jako nižšího znalce a povahy pole působnosti. Tuto pravdu je třeba hledat ve Vedānta-sūtře neboli Brahma-sūtře.

Ve verši stojí, že osnovy Brahma-sūtry jsou názorně uspořádány z hlediska příčiny a následku. Některé z těchto sūter znějí: na viyad aśruteḥ (2.3.2), nātmā śruteḥ (2.3.18), parāt tu tac-chruteḥ (2.3.40). První se vztahuje na pole působnosti, druhá na živou bytost a třetí na Nejvyššího Pána, který je summum bonum mezi všemi projevy různých bytostí.

</div>

<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 13.4| BG 13.4]] '''[[CS/BG 13.4|BG 13.4]] - [[CS/BG 13.6-7|BG 13.6-7]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 13.6-7| BG 13.6-7]]</div>
__NOTOC__
__NOEDITSECTION__

CS/BG 13.5 - Revision history

Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit