CS/BG 12.1 - Revision history

Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

2018-06-26T18:24:35Z

Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

← Older revision		Revision as of 18:24, 26 June 2018
Line 1:		Line 1:
	[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DVANÁCTÁ\|~~B01~~]]		[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DVANÁCTÁ\|C01]]
	<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 12\| KAPITOLA DVANÁCTÁ: Oddaná služba]]'''</div>		<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 12\| KAPITOLA DVANÁCTÁ: Oddaná služba]]'''</div>
	<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 11.55\| BG 11.55]] '''[[CS/BG 11.55\|BG 11.55]] - [[CS/BG 12.2\|BG 12.2]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 12.2\| BG 12.2]]</div>		<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 11.55\| BG 11.55]] '''[[CS/BG 11.55\|BG 11.55]] - [[CS/BG 12.2\|BG 12.2]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 12.2\| BG 12.2]]</div>
	{{~~RandomImageRU~~}}		{{RandomImage\|Czech}}

	==== VERŠ 1 ====		==== VERŠ 1 ====

	<div class="~~verse inter_diac~~">		<div class="devanagari">
	:~~''arjuna uvāca''~~		:अर्जुन उवाच
	~~:''evaṁ satata-yuktā ye''~~
	~~:''bhaktās tvāṁ paryupāsate''~~
	~~:''ye cāpy akṣaram avyaktaṁ''~~
	~~:''teṣāṁ ke yoga-vittamāḥ''~~

			:एवं सततयुक्ता ये भक्तास्त्वां पर्युपासते ।
			:ये चाप्यक्षरमव्यक्तं तेषां के योगवित्तमाः ॥१॥
			</div>

			<div class="verse">
			:arjuna uvāca

			:evaṁ satata-yuktā ye
			:bhaktās tvāṁ paryupāsate
			:ye cāpy akṣaram avyaktaṁ
			:teṣāṁ ke yoga-vittamāḥ
	</div>		</div>

	==== Překlad slovo od slova ====		==== Překlad slovo od slova ====

	<div class="synonyms ~~inter_diac~~">		<div class="synonyms">
	arjunaḥ uvāca — Arjuna řekl; evam — takto; satata — vždy; yuktāḥ — zaměstnaní; ye — ti, kdo; bhaktāḥ — oddaní; tvām — Tebe; paryupāsate — náležitě uctívají; ye — ti, kdo; ca — také; api — zase; akṣaram — mimo dosah smyslů; avyaktam — neprojevené; teṣām — z nich; ke — kdo; yoga-vit-tamāḥ — zná yogu nejdokonaleji.		''arjunaḥ uvāca'' — Arjuna řekl; ''evam'' — takto; ''satata'' — vždy; ''yuktāḥ'' — zaměstnaní; ''ye'' — ti, kdo; ''bhaktāḥ'' — oddaní; ''tvām'' — Tebe; ''paryupāsate'' — náležitě uctívají; ''ye'' — ti, kdo; ''ca'' — také; ''api'' — zase; ''akṣaram'' — mimo dosah smyslů; ''avyaktam'' — neprojevené; ''teṣām'' — z nich; ''ke'' — kdo; ''yoga-vit-tamāḥ'' — zná yogu nejdokonaleji.

	</div>		</div>

Line 26:		Line 32:
	<div class="translation">		<div class="translation">
	Arjuna se otázal: Kdo je považován za dokonalejšího — ti, kdo jsou vždy náležitě zaměstnáni oddanou službou Tobě, nebo ti, kdo uctívají neprojevené (neosobní Brahman)?		Arjuna se otázal: Kdo je považován za dokonalejšího — ti, kdo jsou vždy náležitě zaměstnáni oddanou službou Tobě, nebo ti, kdo uctívají neprojevené (neosobní Brahman)?

	</div>		</div>

Line 39:		Line 44:

	Existují tedy dvě skupiny transcendentalistů. Arjuna nyní chce, aby Kṛṣṇa objasnil, který proces je snadnější a která skupina je dokonalejší. Vyjasňuje tak své vlastní postavení, neboť sám je poután k osobní podobě Kṛṣṇy; v neosobnímu Brahmanu nemá zálibu. Přeje si vědět, zda je jeho postavení bezpečné. O neosobním projevu — ať už o tom v hmotném světě, nebo v duchovním světě Nejvyššího Pána — je těžké meditovat. Ve skutečnosti si neosobní aspekt Absolutní Pravdy nelze dokonale představit. Arjuna tím chce říci: “Proč takto marnit čas?” Jak bylo popisováno v jedenácté kapitole, Arjuna poznal, že být poután Kṛṣṇovou osobní podobou je nejlepší, neboť tak mohl zároveň znát všechny ostatní podoby a jeho lásku ke Kṛṣṇovi nic nenarušovalo. Tato důležitá otázka, kterou Arjuna Kṛṣṇovi položil, vyjasní rozdíl mezi neosobním a osobním pojetím Absolutní Pravdy.		Existují tedy dvě skupiny transcendentalistů. Arjuna nyní chce, aby Kṛṣṇa objasnil, který proces je snadnější a která skupina je dokonalejší. Vyjasňuje tak své vlastní postavení, neboť sám je poután k osobní podobě Kṛṣṇy; v neosobnímu Brahmanu nemá zálibu. Přeje si vědět, zda je jeho postavení bezpečné. O neosobním projevu — ať už o tom v hmotném světě, nebo v duchovním světě Nejvyššího Pána — je těžké meditovat. Ve skutečnosti si neosobní aspekt Absolutní Pravdy nelze dokonale představit. Arjuna tím chce říci: “Proč takto marnit čas?” Jak bylo popisováno v jedenácté kapitole, Arjuna poznal, že být poután Kṛṣṇovou osobní podobou je nejlepší, neboť tak mohl zároveň znát všechny ostatní podoby a jeho lásku ke Kṛṣṇovi nic nenarušovalo. Tato důležitá otázka, kterou Arjuna Kṛṣṇovi položil, vyjasní rozdíl mezi neosobním a osobním pojetím Absolutní Pravdy.






	</div>		</div>

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit

2017-08-25T08:35:04Z

Bhagavad-gita Compile Form edit

New page

[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA DVANÁCTÁ|B01]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 12| KAPITOLA DVANÁCTÁ: Oddaná služba]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 11.55| BG 11.55]] '''[[CS/BG 11.55|BG 11.55]] - [[CS/BG 12.2|BG 12.2]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 12.2| BG 12.2]]</div>
{{RandomImageRU}}

==== VERŠ 1 ====

<div class="verse inter_diac">
:''arjuna uvāca''
:''evaṁ satata-yuktā ye''
:''bhaktās tvāṁ paryupāsate''
:''ye cāpy akṣaram avyaktaṁ''
:''teṣāṁ ke yoga-vittamāḥ''

</div>

==== Překlad slovo od slova ====

<div class="synonyms inter_diac">
arjunaḥ uvāca — Arjuna řekl; evam — takto; satata — vždy; yuktāḥ — zaměstnaní; ye — ti, kdo; bhaktāḥ — oddaní; tvām — Tebe; paryupāsate — náležitě uctívají; ye — ti, kdo; ca — také; api — zase; akṣaram — mimo dosah smyslů; avyaktam — neprojevené; teṣām — z nich; ke — kdo; yoga-vit-tamāḥ — zná yogu nejdokonaleji.

</div>

==== Překlad ====

<div class="translation">
Arjuna se otázal: Kdo je považován za dokonalejšího — ti, kdo jsou vždy náležitě zaměstnáni oddanou službou Tobě, nebo ti, kdo uctívají neprojevené (neosobní Brahman)?

</div>

==== Význam ====

<div class="purport">
Kṛṣṇa popsal osobní, neosobní i vesmírný projev a také různé druhy oddaných a yogīnů. Transcendentalisté se obecně dělí do dvou skupin: na impersonalisty a personalisty. Personalista neboli oddaný věnuje veškerou svoji energii službě Nejvyššímu Pánu. Impersonalista je také činný. Neslouží přímo Kṛṣṇovi, ale medituje o neosobním Brahmanu, o neprojeveném. V této kapitole se dozvídáme, že bhakti-yoga, oddaná služba, stojí ze všech metod určených k realizaci Absolutní Pravdy nejvýše. Chce-li být někdo ve styku s Nejvyšší Osobností Božství, musí se začít věnovat oddané službě. Jinými slovy — ti, kdo uctívají Nejvyššího Pána přímo oddanou službou, jsou personalisté, zatímco ti, kdo meditují o neosobním Brahmanu, jsou impersonalisté. Arjuna se zde ptá, kdo z nich je v lepším postavení. Absolutní Pravdu lze vnímat různými způsoby, ale v této kapitole Kṛṣṇa sděluje, že bhakti-yoga neboli oddaná služba Jemu je ze všech nejvýše. Je to nejpřímější metoda a nejsnadnější prostředek, jak být ve styku s Bohem.

Ve druhé kapitole Bhagavad-gīty Nejvyšší Pán vysvětlil, že živá bytost není hmotné tělo, ale duchovní jiskra — a Absolutní Pravda je duchovní celek. V sedmé kapitole hovořil o tom, že živá bytost je nedílnou částí svrchovaného celku, a doporučil, aby na tento celek plně zaměřila svou pozornost. V osmé kapitole bylo řečeno, že každý, kdo myslí na Kṛṣṇu v době, kdy opouští své tělo, je ihned přemístěn do duchovního nebe, do Kṛṣṇova sídla. A na konci šesté kapitoly Pán Kṛṣṇa jasně řekl, že ze všech yogīnů považuje toho, který ve svém nitru neustále myslí na Něho, za nejdokonalejšího. Prakticky v každé kapitole je tedy vyvozen závěr, že je třeba být poután k osobní podobě Kṛṣṇy, neboť to je nejvyšší duchovní realizace.

Jsou ovšem i lidé, kteří k osobní podobě Kṛṣṇy poutáni nejsou. Tak zarputile se od ní odvracejí, že dokonce při psaní svých komentářů k Bhagavad-gītě chtějí od Kṛṣṇy odvést ostatní lidi a všechnu oddanost přeorientovat k neosobní brahmajyoti. Raději meditují o neosobní podobě Absolutní Pravdy, která je mimo dosah smyslů a neprojevená.

Existují tedy dvě skupiny transcendentalistů. Arjuna nyní chce, aby Kṛṣṇa objasnil, který proces je snadnější a která skupina je dokonalejší. Vyjasňuje tak své vlastní postavení, neboť sám je poután k osobní podobě Kṛṣṇy; v neosobnímu Brahmanu nemá zálibu. Přeje si vědět, zda je jeho postavení bezpečné. O neosobním projevu — ať už o tom v hmotném světě, nebo v duchovním světě Nejvyššího Pána — je těžké meditovat. Ve skutečnosti si neosobní aspekt Absolutní Pravdy nelze dokonale představit. Arjuna tím chce říci: “Proč takto marnit čas?” Jak bylo popisováno v jedenácté kapitole, Arjuna poznal, že být poután Kṛṣṇovou osobní podobou je nejlepší, neboť tak mohl zároveň znát všechny ostatní podoby a jeho lásku ke Kṛṣṇovi nic nenarušovalo. Tato důležitá otázka, kterou Arjuna Kṛṣṇovi položil, vyjasní rozdíl mezi neosobním a osobním pojetím Absolutní Pravdy.

</div>

<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 11.55| BG 11.55]] '''[[CS/BG 11.55|BG 11.55]] - [[CS/BG 12.2|BG 12.2]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 12.2| BG 12.2]]</div>
__NOTOC__
__NOEDITSECTION__