Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

2018-06-26T17:47:34Z

Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

← Older revision		Revision as of 17:47, 26 June 2018
Line 1:		Line 1:
	[[Category:CS/Bhagavad-gītā - ~~Chapter 1~~\|~~B36~~]]		[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PRVNÍ\|C36]]
	<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 1\| KAPITOLA PRVNÍ: Pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli]]'''</div>		<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 1\| KAPITOLA PRVNÍ: Pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli]]'''</div>
	<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 1.32-35\| BG 1.32-35]] '''[[CS/BG 1.32-35\|BG 1.32-35]] - [[CS/BG 1.37-38\|BG 1.37-38]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 1.37-38\| BG 1.37-38]]</div>		<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 1.32-35\| BG 1.32-35]] '''[[CS/BG 1.32-35\|BG 1.32-35]] - [[CS/BG 1.37-38\|BG 1.37-38]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 1.37-38\| BG 1.37-38]]</div>
	{{~~RandomImageRU~~}}		{{RandomImage\|Czech}}

	==== VERŠ 36 ====		==== VERŠ 36 ====

	<div class="~~verse inter_diac~~">		<div class="devanagari">
	:~~''pāpam evāśrayed asmān''~~		:पापमेवाश्रयेदस्मान्हत्वैतानाततायिनः ।
	:~~''hatvaitān ātatāyinaḥ''~~		:तस्मान्नार्हा वयं हन्तुं धार्तराष्ट्रान्स्वबान्धवान् ।
	:~~''tasmān nārhā vayaṁ hantuṁ''~~		:स्वजनं हि कथं हत्वा सुखिनः स्याम माधव ॥३६॥
	~~:''dhārtarāṣṭrān sa-bāndhavān''~~		</div>
	~~:''sva-janaṁ hi kathaṁ hatvā''~~
	~~:''sukhinaḥ syāma mādhava''~~

			<div class="verse">
			:pāpam evāśrayed asmān
			:hatvaitān ātatāyinaḥ
			:tasmān nārhā vayaṁ hantuṁ
			:dhārtarāṣṭrān sa-bāndhavān
			:sva-janaṁ hi kathaṁ hatvā
			:sukhinaḥ syāma mādhava
	</div>		</div>

	==== Překlad slovo od slova ====		==== Překlad slovo od slova ====

	<div class="synonyms ~~inter_diac~~">		<div class="synonyms">
	pāpam — poskvrna; eva — jistě; āśrayet — musí přijít na; asmān — nás; hatvā — zabitím; etān — všech těchto; ātatāyinaḥ — agresoři; tasmāt — proto; na — nikdy; arhāḥ — mající; vayam — my; hantum — zabít; dhārtarāṣṭrān — syny Dhṛtarāṣṭry; sa-bāndhavān — spolu s přáteli; sva-janam — příbuzné; hi — zajisté; katham — jak; hatvā — zabitím; sukhinaḥ — šťastní; syāma — staneme se; mādhava — ó Kṛṣṇo, manželi bohyně štěstí.		''pāpam'' — poskvrna; ''eva'' — jistě; ''āśrayet'' — musí přijít na; ''asmān'' — nás; ''hatvā'' — zabitím; ''etān'' — všech těchto; ''ātatāyinaḥ'' — agresoři; ''tasmāt'' — proto; ''na'' — nikdy; ''arhāḥ'' — mající; ''vayam'' — my; ''hantum'' — zabít; ''dhārtarāṣṭrān'' — syny Dhṛtarāṣṭry; ''sa-bāndhavān'' — spolu s přáteli; ''sva-janam'' — příbuzné; ''hi'' — zajisté; ''katham'' — jak; ''hatvā'' — zabitím; ''sukhinaḥ'' — šťastní; ''syāma'' — staneme se; ''mādhava'' — ó Kṛṣṇo, manželi bohyně štěstí.

	</div>		</div>

Line 27:		Line 31:
	<div class="translation">		<div class="translation">
	Jestliže zabijeme takové agresory, dolehne na nás hřích. Pobít Dhṛtarāṣṭrovy syny a naše přátele proto není správné. Co bychom tím získali, Kṛṣṇo, manželi bohyně štěstí, a jak bychom mohli být šťastní, když zabijeme vlastní příbuzné?		Jestliže zabijeme takové agresory, dolehne na nás hřích. Pobít Dhṛtarāṣṭrovy syny a naše přátele proto není správné. Co bychom tím získali, Kṛṣṇo, manželi bohyně štěstí, a jak bychom mohli být šťastní, když zabijeme vlastní příbuzné?

	</div>		</div>

Line 34:		Line 37:
	<div class="purport">		<div class="purport">
	Vedy definují šest druhů agresorů: 1. ten, kdo podá jed; 2. ten, kdo zapálí dům; 3. ten, kdo zaútočí smrtonosnou zbraní; 4. ten, kdo plení majetek; 5. ten, kdo zabere cizí zem, a 6. ten, kdo unese vdanou ženu. Tyto agresory je třeba neprodleně zabít. Nepřivodí se tím žádný hřích. Každý obyčejný člověk by je zabil, ale Arjuna nebyl obyčejný člověk. Měl povahu světce, a podle toho s nimi chtěl také jednat. Taková svatost ale kṣatriyovi nepřísluší. Zodpovědný státosprávce sice má být svatý, ale nikoliv zbabělý. Pán Rāma byl například takový světec, že i dnes lidé chtějí žít v Rāmově království (rāma-rājya) — přitom však nikdy neprojevil známky zbabělosti. Rāvaṇa byl agresor, protože unesl Rāmovu manželku Sītu, a Pán Rāma mu za to dal ponaučení, jaké nemá ve světové historii obdoby. Nicméně pokud jde o Arjunu, musíme vzít v úvahu, že nešlo o běžné agresory, ale o jeho děda, učitele, přátele, syny, vnuky a tak dále. Arjuna proto uvažoval následujícím způsobem. Myslel si, že by s nimi neměl jednat tak tvrdě, jak je to nutné u obyčejných agresorů; kromě toho má světec odpouštět a takové náboženské pokyny pro světce jsou důležitější než jakákoliv mimořádná politická situace. Arjuna považoval za lepší, když svým příbuzným na základě náboženství a svatého chování odpustí, než aby je z politických důvodů zabíjel. Neviděl zabíjení pro pouhé dočasné štěstí spojené s tělem jako prospěšné. Velká království ani radosti, které skýtají, koneckonců nejsou věčné. Proč by tedy měl zabíjením vlastních příbuzných riskovat svůj život a věčné osvobození? To, že Arjuna oslovil Kṛṣṇu Mādhavo (manželi bohyně štěstí), je v této souvislosti také významné. Chtěl tak Pána upozornit na to, že by ho jakožto manžel bohyně štěstí neměl pobízet do něčeho, co nakonec přinese neštěstí. Kṛṣṇa však nepřináší neštěstí nikomu, ani nemluvě o svých oddaných.		Vedy definují šest druhů agresorů: 1. ten, kdo podá jed; 2. ten, kdo zapálí dům; 3. ten, kdo zaútočí smrtonosnou zbraní; 4. ten, kdo plení majetek; 5. ten, kdo zabere cizí zem, a 6. ten, kdo unese vdanou ženu. Tyto agresory je třeba neprodleně zabít. Nepřivodí se tím žádný hřích. Každý obyčejný člověk by je zabil, ale Arjuna nebyl obyčejný člověk. Měl povahu světce, a podle toho s nimi chtěl také jednat. Taková svatost ale kṣatriyovi nepřísluší. Zodpovědný státosprávce sice má být svatý, ale nikoliv zbabělý. Pán Rāma byl například takový světec, že i dnes lidé chtějí žít v Rāmově království (rāma-rājya) — přitom však nikdy neprojevil známky zbabělosti. Rāvaṇa byl agresor, protože unesl Rāmovu manželku Sītu, a Pán Rāma mu za to dal ponaučení, jaké nemá ve světové historii obdoby. Nicméně pokud jde o Arjunu, musíme vzít v úvahu, že nešlo o běžné agresory, ale o jeho děda, učitele, přátele, syny, vnuky a tak dále. Arjuna proto uvažoval následujícím způsobem. Myslel si, že by s nimi neměl jednat tak tvrdě, jak je to nutné u obyčejných agresorů; kromě toho má světec odpouštět a takové náboženské pokyny pro světce jsou důležitější než jakákoliv mimořádná politická situace. Arjuna považoval za lepší, když svým příbuzným na základě náboženství a svatého chování odpustí, než aby je z politických důvodů zabíjel. Neviděl zabíjení pro pouhé dočasné štěstí spojené s tělem jako prospěšné. Velká království ani radosti, které skýtají, koneckonců nejsou věčné. Proč by tedy měl zabíjením vlastních příbuzných riskovat svůj život a věčné osvobození? To, že Arjuna oslovil Kṛṣṇu Mādhavo (manželi bohyně štěstí), je v této souvislosti také významné. Chtěl tak Pána upozornit na to, že by ho jakožto manžel bohyně štěstí neměl pobízet do něčeho, co nakonec přinese neštěstí. Kṛṣṇa však nepřináší neštěstí nikomu, ani nemluvě o svých oddaných.






	</div>		</div>

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit

2017-08-24T06:35:55Z

Bhagavad-gita Compile Form edit

New page

[[Category:CS/Bhagavad-gītā - Chapter 1|B36]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 1| KAPITOLA PRVNÍ: Pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 1.32-35| BG 1.32-35]] '''[[CS/BG 1.32-35|BG 1.32-35]] - [[CS/BG 1.37-38|BG 1.37-38]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 1.37-38| BG 1.37-38]]</div>
{{RandomImageRU}}

==== VERŠ 36 ====

<div class="verse inter_diac">
:''pāpam evāśrayed asmān''
:''hatvaitān ātatāyinaḥ''
:''tasmān nārhā vayaṁ hantuṁ''
:''dhārtarāṣṭrān sa-bāndhavān''
:''sva-janaṁ hi kathaṁ hatvā''
:''sukhinaḥ syāma mādhava''

</div>

==== Překlad slovo od slova ====

<div class="synonyms inter_diac">
pāpam — poskvrna; eva — jistě; āśrayet — musí přijít na; asmān — nás; hatvā — zabitím; etān — všech těchto; ātatāyinaḥ — agresoři; tasmāt — proto; na — nikdy; arhāḥ — mající; vayam — my; hantum — zabít; dhārtarāṣṭrān — syny Dhṛtarāṣṭry; sa-bāndhavān — spolu s přáteli; sva-janam — příbuzné; hi — zajisté; katham — jak; hatvā — zabitím; sukhinaḥ — šťastní; syāma — staneme se; mādhava — ó Kṛṣṇo, manželi bohyně štěstí.

</div>

==== Překlad ====

<div class="translation">
Jestliže zabijeme takové agresory, dolehne na nás hřích. Pobít Dhṛtarāṣṭrovy syny a naše přátele proto není správné. Co bychom tím získali, Kṛṣṇo, manželi bohyně štěstí, a jak bychom mohli být šťastní, když zabijeme vlastní příbuzné?

</div>

==== Význam ====

<div class="purport">
Vedy definují šest druhů agresorů: 1. ten, kdo podá jed; 2. ten, kdo zapálí dům; 3. ten, kdo zaútočí smrtonosnou zbraní; 4. ten, kdo plení majetek; 5. ten, kdo zabere cizí zem, a 6. ten, kdo unese vdanou ženu. Tyto agresory je třeba neprodleně zabít. Nepřivodí se tím žádný hřích. Každý obyčejný člověk by je zabil, ale Arjuna nebyl obyčejný člověk. Měl povahu světce, a podle toho s nimi chtěl také jednat. Taková svatost ale kṣatriyovi nepřísluší. Zodpovědný státosprávce sice má být svatý, ale nikoliv zbabělý. Pán Rāma byl například takový světec, že i dnes lidé chtějí žít v Rāmově království (rāma-rājya) — přitom však nikdy neprojevil známky zbabělosti. Rāvaṇa byl agresor, protože unesl Rāmovu manželku Sītu, a Pán Rāma mu za to dal ponaučení, jaké nemá ve světové historii obdoby. Nicméně pokud jde o Arjunu, musíme vzít v úvahu, že nešlo o běžné agresory, ale o jeho děda, učitele, přátele, syny, vnuky a tak dále. Arjuna proto uvažoval následujícím způsobem. Myslel si, že by s nimi neměl jednat tak tvrdě, jak je to nutné u obyčejných agresorů; kromě toho má světec odpouštět a takové náboženské pokyny pro světce jsou důležitější než jakákoliv mimořádná politická situace. Arjuna považoval za lepší, když svým příbuzným na základě náboženství a svatého chování odpustí, než aby je z politických důvodů zabíjel. Neviděl zabíjení pro pouhé dočasné štěstí spojené s tělem jako prospěšné. Velká království ani radosti, které skýtají, koneckonců nejsou věčné. Proč by tedy měl zabíjením vlastních příbuzných riskovat svůj život a věčné osvobození? To, že Arjuna oslovil Kṛṣṇu Mādhavo (manželi bohyně štěstí), je v této souvislosti také významné. Chtěl tak Pána upozornit na to, že by ho jakožto manžel bohyně štěstí neměl pobízet do něčeho, co nakonec přinese neštěstí. Kṛṣṇa však nepřináší neštěstí nikomu, ani nemluvě o svých oddaných.

</div>

<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 1.32-35| BG 1.32-35]] '''[[CS/BG 1.32-35|BG 1.32-35]] - [[CS/BG 1.37-38|BG 1.37-38]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 1.37-38| BG 1.37-38]]</div>
__NOTOC__
__NOEDITSECTION__

CS/BG 1.36 - Revision history

Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit