Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

2018-06-26T17:46:34Z

Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

← Older revision		Revision as of 17:46, 26 June 2018
Line 1:		Line 1:
	[[Category:CS/Bhagavad-gītā - ~~Chapter 1~~\|~~B30~~]]		[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA PRVNÍ\|C30]]
	<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 1\| KAPITOLA PRVNÍ: Pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli]]'''</div>		<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je\|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 1\| KAPITOLA PRVNÍ: Pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli]]'''</div>
	<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 1.29\| BG 1.29]] '''[[CS/BG 1.29\|BG 1.29]] - [[CS/BG 1.31\|BG 1.31]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 1.31\| BG 1.31]]</div>		<div style="float:right">[[File:Go-previous.png\|link=CS/BG 1.29\| BG 1.29]] '''[[CS/BG 1.29\|BG 1.29]] - [[CS/BG 1.31\|BG 1.31]]''' [[File:Go-next.png\|link=CS/BG 1.31\| BG 1.31]]</div>
	{{~~RandomImageRU~~}}		{{RandomImage\|Czech}}

	==== VERŠ 30 ====		==== VERŠ 30 ====

	<div class="~~verse inter_diac~~">		<div class="devanagari">
	:~~''na ca śaknomy avasthātuṁ''~~		:न च शक्नोम्यवस्थातुं भ्रमतीव च मे मनः ।
	:~~''bhramatīva ca me manaḥ''~~		:निमित्तानि च पश्यामि विपरीतानि केशव ॥३०॥
	~~:''nimittāni ca paśyāmi''~~		</div>
	~~:''viparītāni keśava''~~

			<div class="verse">
			:na ca śaknomy avasthātuṁ
			:bhramatīva ca me manaḥ
			:nimittāni ca paśyāmi
			:viparītāni keśava
	</div>		</div>

	==== Překlad slovo od slova ====		==== Překlad slovo od slova ====

	<div class="synonyms ~~inter_diac~~">		<div class="synonyms">
	na — ani; ca — také; śaknomi — jsem schopen; avasthātum — zůstat; bhramati — zapomíná se; iva — jako; ca — a; me — moje; manaḥ — mysl; nimittāni — příčiny; ca — a; paśyāmi — vidím; viparītāni — pouze opačné; keśava — ó hubiteli démona Keśīho (Kṛṣṇo).		''na'' — ani; ''ca'' — také; ''śaknomi'' — jsem schopen; ''avasthātum'' — zůstat; ''bhramati'' — zapomíná se; ''iva'' — jako; ''ca'' — a; ''me'' — moje; ''manaḥ'' — mysl; ''nimittāni'' — příčiny; ''ca'' — a; ''paśyāmi'' — vidím; ''viparītāni'' — pouze opačné; ''keśava'' — ó hubiteli démona Keśīho (Kṛṣṇo).

	</div>		</div>

Line 25:		Line 28:
	<div class="translation">		<div class="translation">
	Nemohu zde již déle stát. Zapomínám se a má mysl je zcela vyvedena z míry. Ó Kṛṣṇo, hubiteli démona Keśīho, vidím před sebou jen příčiny neštěstí.		Nemohu zde již déle stát. Zapomínám se a má mysl je zcela vyvedena z míry. Ó Kṛṣṇo, hubiteli démona Keśīho, vidím před sebou jen příčiny neštěstí.

	</div>		</div>

Line 32:		Line 34:
	<div class="purport">		<div class="purport">
	Arjuna byl tak neklidný, že již nemohl na bojišti déle vydržet, a vinou této slabosti mysli zapomínal, kdo je. Do takové zmatenosti člověka uvádí přílišná připoutanost k hmotným věcem. Bhayaṁ dvitīyābhiniveśataḥ syāt (Bhāg. 11.2.37) — takový strach a ztráta mentální rovnováhy se projevují u osob příliš ovlivněných hmotnými podmínkami. Arjuna předvídal, že bitva přinese pouze bolestivé prohry — nebude šťastný, ani pokud zvítězí. Důležitá jsou slova nimittāni a viparītāni. Když člověk předvídá pouze zklamání, uvažuje: “Proč tady vlastně jsem?” Každý jeví zájem jen o sebe samotného a o svoje blaho a nikdo se nezajímá o Nejvyšší Já. Z Kṛṣṇovy vůle Arjuna projevuje známky neznalosti skutečného vlastního zájmu. Skutečný vlastní zájem každého spočívá ve Viṣṇuovi neboli Kṛṣṇovi. Podmíněná duše na to zapomíná, a proto trpí hmotnými bolestmi. Arjuna si myslel, že vítězství v bitvě mu přinese pouze zármutek.		Arjuna byl tak neklidný, že již nemohl na bojišti déle vydržet, a vinou této slabosti mysli zapomínal, kdo je. Do takové zmatenosti člověka uvádí přílišná připoutanost k hmotným věcem. Bhayaṁ dvitīyābhiniveśataḥ syāt (Bhāg. 11.2.37) — takový strach a ztráta mentální rovnováhy se projevují u osob příliš ovlivněných hmotnými podmínkami. Arjuna předvídal, že bitva přinese pouze bolestivé prohry — nebude šťastný, ani pokud zvítězí. Důležitá jsou slova nimittāni a viparītāni. Když člověk předvídá pouze zklamání, uvažuje: “Proč tady vlastně jsem?” Každý jeví zájem jen o sebe samotného a o svoje blaho a nikdo se nezajímá o Nejvyšší Já. Z Kṛṣṇovy vůle Arjuna projevuje známky neznalosti skutečného vlastního zájmu. Skutečný vlastní zájem každého spočívá ve Viṣṇuovi neboli Kṛṣṇovi. Podmíněná duše na to zapomíná, a proto trpí hmotnými bolestmi. Arjuna si myslel, že vítězství v bitvě mu přinese pouze zármutek.



	</div>		</div>

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit

2017-08-24T06:34:00Z

Bhagavad-gita Compile Form edit

New page

[[Category:CS/Bhagavad-gītā - Chapter 1|B30]]
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 1| KAPITOLA PRVNÍ: Pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli]]'''</div>
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 1.29| BG 1.29]] '''[[CS/BG 1.29|BG 1.29]] - [[CS/BG 1.31|BG 1.31]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 1.31| BG 1.31]]</div>
{{RandomImageRU}}

==== VERŠ 30 ====

<div class="verse inter_diac">
:''na ca śaknomy avasthātuṁ''
:''bhramatīva ca me manaḥ''
:''nimittāni ca paśyāmi''
:''viparītāni keśava''

</div>

==== Překlad slovo od slova ====

<div class="synonyms inter_diac">
na — ani; ca — také; śaknomi — jsem schopen; avasthātum — zůstat; bhramati — zapomíná se; iva — jako; ca — a; me — moje; manaḥ — mysl; nimittāni — příčiny; ca — a; paśyāmi — vidím; viparītāni — pouze opačné; keśava — ó hubiteli démona Keśīho (Kṛṣṇo).

</div>

==== Překlad ====

<div class="translation">
Nemohu zde již déle stát. Zapomínám se a má mysl je zcela vyvedena z míry. Ó Kṛṣṇo, hubiteli démona Keśīho, vidím před sebou jen příčiny neštěstí.

</div>

==== Význam ====

<div class="purport">
Arjuna byl tak neklidný, že již nemohl na bojišti déle vydržet, a vinou této slabosti mysli zapomínal, kdo je. Do takové zmatenosti člověka uvádí přílišná připoutanost k hmotným věcem. Bhayaṁ dvitīyābhiniveśataḥ syāt (Bhāg. 11.2.37) — takový strach a ztráta mentální rovnováhy se projevují u osob příliš ovlivněných hmotnými podmínkami. Arjuna předvídal, že bitva přinese pouze bolestivé prohry — nebude šťastný, ani pokud zvítězí. Důležitá jsou slova nimittāni a viparītāni. Když člověk předvídá pouze zklamání, uvažuje: “Proč tady vlastně jsem?” Každý jeví zájem jen o sebe samotného a o svoje blaho a nikdo se nezajímá o Nejvyšší Já. Z Kṛṣṇovy vůle Arjuna projevuje známky neznalosti skutečného vlastního zájmu. Skutečný vlastní zájem každého spočívá ve Viṣṇuovi neboli Kṛṣṇovi. Podmíněná duše na to zapomíná, a proto trpí hmotnými bolestmi. Arjuna si myslel, že vítězství v bitvě mu přinese pouze zármutek.

</div>

<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 1.29| BG 1.29]] '''[[CS/BG 1.29|BG 1.29]] - [[CS/BG 1.31|BG 1.31]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 1.31| BG 1.31]]</div>
__NOTOC__
__NOEDITSECTION__

CS/BG 1.30 - Revision history

Vanibot: Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists

Vanibot: Bhagavad-gita Compile Form edit